Podle Ministerstva zdravotnictví byla tato hodnota neúměrně nízká a neodpovídala reálným životním nákladům. Zatímco před 14 lety byla průměrná mzda 14 600 korun, nyní je přes 25 tisíc korun.
Nové nařízení má také zaplnit dosavadní mezeru poté, co občanský zákoník od ledna 2014 výslovně zrušil dosavadní vyhlášku týkající se právě hodnocení pracovních úrazů, přestože zákoník práce na ni dál přímo odkazoval.
Zaměstnanci v České republice budou moci získat až čtyřikrát vyšší odškodnění za pracovní úraz nebo nemoc z povolání díky úpravě počítání bodů, jimiž se řídí bolestné a náhrada za ztížení společenského uplatnění. Zvyšuje se jak samotná hodnota bodu (ze 120 na 250 korun), tak i počet bodů u jednotlivých úrazů či nemocí.
Například při vymknutí ramenního kloubu v souvislosti se zaměstnáním náleželo podle dřívější vyhlášky bolestné ve výši 3600 korun, konkrétně šlo o třicet bodů po 120 korunách. Nově by to mělo být 12 500 korun, konkrétně padesát bodů po 250 korunách. A například u těžkého otřesu mozku může jít o 15 000 korun namísto dřívějších 7200 korun. Bolestné za ztrátu předního zubu či za lehký otřes mozku odpovídá nově 20 bodům a 5 000 korunám, u zlomeniny klíční kosti 30 až 80 bodům a 7 500 až 20 000 korunám, u ztráty ruky 275 bodům a 68 250 Kč.
Při trvalých následcích má zaměstnanec nárok i na odškodné za ztížení společenského uplatnění – jeho maximální hranice se nyní zvýší čtyřnásobně na 5,75 milionu korun. Kromě toho může požadovat i další náhrady – za ztrátu na výdělku, za náklady spojené s léčením a za případnou věcnou škodu.
Na druhou stranu zůstal dvojí metr při posuzování úrazů, zaměstnanci totiž dostanou maximálně poloviční odškodnění, než by mohli dostat za stejný úraz, kdyby se jim nestal při práci. Jestliže se nespokojí s penězi, které by za pracovní úraz nebo nemoc z povolání dostali „automaticky“ podle bodového hodnocení, budou se moci obrátit na soud.
Také koncept toho, jakým způsobem se bude posuzovat ztížení společenského uplatnění, vychází téměř totožně s původním systémem podle vyhlášky z roku 2001. Deklarovaná změna tedy nebude v praxi příliš patrná.
Nové nařízení vlády má podle důvodové zprávy připravené Ministerstvem zdravotnictví přinést větší důraz na to, aby se body nepřidělovaly jenom „mechanicky“ podle poškození jednotlivých částí těla, ale aby se hodnotilo především to, jak úraz ovlivnil běžný život postiženého a schopnost dál vydělávat.
Pojištění odpovědnosti za pracovní úrazy a nemoci z povolání musí mít povinně každý zaměstnavatel. Monopol na jeho sjednávání mají ze zákona Česká pojišťovna a Kooperativa. Cenu pojistného určuje vyhláška Ministerstva financí, sazba se řídí převažující činností zaměstnavatele.
Systém je provozován dvěma soukromými pojišťovnami na principu průběžného financování, a to na účet státu, kdy kladný rozdíl mezi přijatým pojistným a náklady (vyplacené pojistné plnění a čtyřprocentní správní režie) v daném roce je odváděn do státního rozpočtu a naopak případná ztráta je pojišťovnám hrazena.
Za více než dvacet let trvání skončil systém pouze jednou ve ztrátě. Ani současný vývoj – přes zvýšené náklady – neukazuje, že by rozdíl mezi výnosy a náklady měl klesat. Ministerstvo financí se proto nechystá reagovat na nové nařízení vlády a zvýšit zaměstnavatelům sazby pojistného.
Dobry den.Dostal jsem pri pracovnim urazu kdy jsem si pohmozdil ruku ve vetsim rozsahu 355 bodu od doktora.Kdyz jsem predaval protokol o bolestnem ucetni,tak mi rekla ze je to nadhodnocene a at s tolika penezi nepocitam.Nevite do jake miry tohle muze pojistovna kratit?