Společně s majetkem, který mohl být po skončení komunistického režimu znovu svobodně nabýván, dostali lidé do rukou také odpovědnost. Napříč obory vznikly stovky prosperujících firem a spolu s nimi se rozrůstal i rodinný majetek. „Legislativa v posledních letech tuto rovinu konečně reflektuje. Nejenže před pěti lety zavedla institut svěřenského fondu, ale letos do českého práva zakotvila i definici rodinné firmy, což je naprosto zásadní pro další vývoj v České republice,“ uvedl Pavel Kolář, generální sekretář Komory svěřenských poradců a správců ČR, která 19. listopadu hostila v Praze konferenci Trust&Wealth Management. Událost, jež přilákala i zahraniční řečníky, vytvořila platformu pro sdílení zkušeností a názorů na rodinné bohatství a tvorbu majetkového plánu.

Odborníci, kteří na konferenci vystoupili, se shodli, že důležitým předpokladem úspěšného předání firmy a bohatství v rodině je komunikace. „Společně s majetkem je klíčové předat i rodinný étos. Existuje řada příkladů, kdy první generace shromáždila obrovské jmění, druhá ho jen utrácela a třetí generace už dědila jen zlomek. První generace by tak měla společně s firmou nebo financemi předávat i drive pro podnikání a hodnoty. I nastupující generace by měla vědět, co to znamená být členem rodiny. Vzdělávání potomků by mělo začít už v útlém věku,“ sdělila Olivia Cooper, vedoucí oddělení Private Wealth and Family Office v Harrison Clark Rikerbys ve Velké Británii.

Předávání hodnot a rodinného příběhu zdůraznil i český šlechtic, mecenáš a podnikatel Constantin Kinský. „Minulost je inspirací budoucnosti. Žijeme skrze kulturu, která podporuje tvořivost. To je v současné době velmi důležité. Hodnoty jsou jediné udržitelné zdroje. Měli bychom jim dát prostor a čas a také přemýšlet nad tím, proč děláme to, co děláme. I samotný proces je důležitý. Aby byly principy schopné přežít trvale, musí být dostatečně abstraktní. Zároveň bychom se neměli bát nechat se poučit od mladší generace a přijmout fakt, že život je jen náhoda a co platí dnes, nemusí platit za pár let,“ dodal.

Uchopit hodnoty, cíle a vize pomáhá rodinná ústava. S tím, jak úspěšné rodiny a firmy rostou, narůstá i počet jejich členů, a tak může častěji docházet ke konfliktům. Rodinná ústava funguje jako dokument, kde jsou zaneseny základní principy, jež mohou pomoci konfliktům předcházet nebo je řešit. Další generaci také dávají odpověď na to, jak to „otcové zakladatelé mysleli“. Podle Stanislava Servuse, partnera ve firmě Eversheds Sutherland, platí, že co rodina, to jiná rodinná ústava. „Při tvorbě rodinné ústavy je nutné otevřeně diskutovat. Ústava by měla odrážet kulturu rodiny, její představy o společné budoucnosti. Aby uspěla, musí být přijata všemi členy rodiny, nesmí být chápána jako vnucený dokument,“ doplnil.

Ruku v ruce s komunikací, rodinnou ústavou a předáváním hodnot by mělo jít i vzdělávání. „Podcenění jakéhokoli vzdělávání znamená významné riziko. Už jen proto, že vedení firmy unikají poslední novinky, trendy a informace. Je důležité vychovávat si ve firmě schopné manažery, kteří rozumí svému oboru,“ sdělila Naděžda Petrů, vedoucí Katedry ekonomie a managementu na VŠFS Praha.

Vzdělávání souvisí i s přípravou potomků na samotné vlastnické předání. To je podle Jana Pavelky, předsedy Asociace rodinných firem, jiné než manažerské předání firmy. Pokud potomci převezmou majetek, a nikoli manažerskou roli, je klíčové, aby našli vhodné manažery a nastavili mechanismy, které jim zaručí kontrolu. „Předání firmy také nemusí proběhnout naráz. Je naprosto legitimní předat například jen 3 až 5 % ročně. Místo darování lze akcie dětem také prodat, což je motivační prvek, protože si na ně musejí vydělat,“ dodal.

Při předávání firmy a rodinného majetku je možné zapojit řadu nástrojů. Jedním z nich jsou i svěřenské fondy, které umožňují značnou flexibilitu, a to díky jejich statutu, jenž může být napsaný na míru zakladateli. „Lidé, kteří vybudovali majetek, se ke svěřenským fondům uchylují stále častěji. Jedním z hlavních důvodů bývá obava ze ztráty vlivu nad majetkem. Zároveň chtějí chránit rodinu před externími vlivy, například exekucemi, ale i před potomky samotnými, kteří zatím nemají dostatečné zkušenosti,“ uvedl Peter Kováčik, ředitel zákaznického servisu House of Trust společnosti Svěřenská správa.

Aktuálně přibývá v České republice 150 svěřenských fondů měsíčně. Celkem jich v polovině listopadu bylo evidováno 2 100.