Veřejný dluh narůstá za Fialovy vlády zhruba stejně rychle jako za covidu

Veřejné zadlužení České republiky podle údajů Českého statistického úřadu činilo koncem letošního března 3 332,3 miliardy korun. Nominálně jde o historicky vůbec nejvyšší úroveň zadlužení Česka. Na konci roku 2021 přitom činilo 2 566,7 miliardy korun.
Klíčovým slibem koaliční vlády premiéra Petra Fialy bylo snížení zadlužení Česka, nebo alespoň snížení tempa zadlužování. Ilustrační foto: ODS

Zhruba v tom čase se vlády ujímal kabinet Petra Fialy, jehož klíčovým slibem bylo snížení zadlužení Česka, nebo alespoň snížení tempa zadlužování. Jak se tento závazek podařilo naplnit? Od nástupu Fialovy vlády dne 17. prosince 2021 tedy veřejný dluh ČR narostl do konce letošního března o zhruba 770 miliard korun.

To je nominálně přibližně tatáž částka, o kterou veřejný dluh ČR narostl během covidových let 2020 a 2021. Vždyť na samém začátku roku 2020 činil veřejný dluh ČR 1740,3 miliardy korun. Během dvou covidových let tedy narostl o necelých 830 miliard korun.

Tempo zadlužování se tedy za Fialovy vlády snížilo, ale nikterak významně. Za dva roky covidu dluh narostl o 830 miliard, za dva roky a jedno čtvrtletí k tomu, kdy vládl Fialův kabinet, se dluh zvýšil o nominálně srovnatelných 770 miliard.

Přičemž v posledním čtvrtletí tohoto období, od ledna do března 2024, už platila podstatná část konsolidačního balíčku, který zvyšuje příjmy veřejné kasy například z důvodu vyšších daní či odvodů (byť je pravda, že ne všechna opatření balíčku se stihla projevit již během prvního čtvrtletí 2024, pozn. aut).

Nutno ale také připomenout, že Fialova vláda si už v roce 2023 a dále pak letos navyšuje příjmy zavedením daně z neočekávaných zisků zejména energetických společností či mimořádnými odvody výrobců elektřiny, stejně jako loňskou historicky bezkonkurenčně rekordní dividendou ČEZ.

Na druhou stranu Fialova vláda realizovala mimořádné výdaje související zejména s pomocí domácnostem a firmám s úhradou drahých energií. Mimořádné výdaje – ty související pro změnu s covidem – ovšem uskutečňovala také předchozí Babišova vláda během dvou kritických let pandemie.

Ta navíc tedy daně v letech 2020 a 2021 spíše snižovala, ať už šlo o snížení DPH na řadu druhů zboží a služeb v květnu 2020 nebo počátkem roku 2021 o takzvané zrušení superhrubé mzdy, které fakticky znamenalo výrazné snížení daně z příjmu zaměstnanců.

Vše výše uvedené se týká nominální výše dluhu. Tato nominální výše – na rozdíl od reálné – zahrnuje i mimořádný nárůst míry inflace zejména v letech 2022 a 2023. Tato inflace „přifukuje“ nominální veličiny, takže i zmíněný údaj 770 miliard do určité míry odráží právě i výrazný nárůst inflace v letech 2022 a 2023.

Dopad inflace je však nejednoznačný, neboť sice přispívá k nominálnímu navyšování výdajů vlády, ale zároveň nominálně zvedá její příjmy – když například při výrazné inflaci výrazně zdražují potraviny, roste pochopitelně i příslušné inkaso DPH, a to právě už jen z důvodu onoho vlastního výrazného navýšení cen potravin.

Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 2
Sdílet článek

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

  1. Iv Ivana

    A můžu se zeptat, jak vláda pomohla domácnostem s cenami energií???Asi třeba tak, že platíme mnohem víc a to máme nižší a nižší spotřebu!!!!Narůstá dluh ,protože se cpou miliardy na Ukrajinu!!!Občan ČR si musí připlatit úplně za všechno.Ale oni Češi to zvládnou!

  2. Vl Vlastimil

    Takovej milej pravdomluvnej chlapec, já bych s ním chtěl mít dítě, a kdyby to náhodou něšlo, tak aspoň dvojdomek.

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB