99 let československé koruny: Vázané vklady. Loupež století ve stínu měnové reformy

Téma týdne
Loupež století? Nesporně měnová reforma v roce 1953, která všechny sociální skupiny připravila o životní úspory, i když ne všechny stejně. Jaký způsobem i v jakém poměru byly převáděny staré peníze na nové, bylo mnohokrát popsáno. Poněkud ve stínu však zůstává propadnutí bez náhrady tzv. vázaných vkladů, které sehrály důležitou roli mj. při organizovaném vyvlastňování majetku po roce 1948.
Měnová reforma v roce 1953 poškodila každého, kdo měl ušetřeny peníze a prakticky odstranila majetkové rozdíly. Stát získal přehled o majetku občanů, živnostníkům a soukromým zemědělcům odebral provozní kapitál. Foto: VHÚ

Dá se s jen mírnou nadsázkou konstatovat, že ukradení Československa v únoru 1948 vyvrcholilo ukradením peněz jeho obyvatel v červnu 1953.

Nedalo se odmítnout

Nešlo o zvláštní případ, spíše jeden z mnoha. V roce 1949 oslovilo vedení průmyslového závodu na okraji Prahy místního živnostníka, jemuž patřily stavební parcely, že by bylo dobré se domluvit na odkupu, protože tamní dělníci potřebují nové byty. Živnostník to pochopil jako nabídku, která se nedala odmítnout, zvláště když při jednání bylo zmíněno jeho funkcionaření v Sokole i nedávná cesta do vězení jeho přítele, označeného za agenta Západu. Prodal, nechtěl jej následovat.

Z dochovaných listin lze rekonstruovat, že prodal za zhruba 540 000 Kč, tedy částku podle vyjádření současných znalců silně podhodnocenou. Navíc v kupní smlouvě bylo uvedeno, že částka bude vyplacena pouze v případě, že ji odsouhlasí závodní rada. A nakonec byly peníze odeslány na tzv. vázaný vklad, což byl typ bankovního účtu, s nímž jeho majitel v podstatě nemohl disponovat. Tyto vázané vklady pak byly při měnové reformě o čtyři roky později bez náhrady zrušeny.

Ilustrační foto: VHÚ

Alespoň zdání pravidel

Šlo tedy o trochu sofistikovanější verzi krádeže ze strany státu, než byly znárodnění, vyvlastnění a podobné formy zabavování majetku. Na konci 40. let se revoluční režim snažil vyvolat alespoň zdání, že směrem k některým majetným občanům ctí zákonnost. Vždyť šlo o běžnou transakci na základě kupní smlouvy.

Restituenti pak po téměř půlstoletí museli v těchto případech dokazovat, že svůj majetek prodávali pod nátlakem, za výrazně nevýhodných podmínek a že z prodeje neviděli ani korunu. Mimochodem, zmíněný případ má kuriózní dohru. Stát tyto pozemky původním majitelům už nikdy nevydal, protože dělnická třída si na nich pořídila bydlení v tzv. „dobré víře“, a jako odškodné v roce 1991 nabídl restituentům zhruba půl milionu. Některé věci se zkrátka nemění.

PSALI JSME:
99 let stokoruny. Stačila na 40 chlebů nebo 60 piv

Vše začalo po válce

Vázané vklady však nejsou vynálezem revoluční ekonomiky, jak by se mohlo zdát, ale byly u nás zavedeny v rámci měnové reformy v roce 1945, která si kladla za cíl snížit objem peněz v oběhu (znehodnocené používané měny versus malé množství dostupného zboží).

Všechny peníze byly vyměněny v poměru 1:1 za československé státovky vytištěné v Anglii. Každý si mohl vyměnit maximálně 500 Kč, peníze nad tuto částku byly nuceně složeny na vázané vklady. Ty sice byly v některých případech uvolňovány, navíc z nich bylo možné čerpat na základě žádosti (např. sociální či lékařské důvody), ale v podstatě zůstávaly zablokovány až do roku 1953, kdy byly při další měnové reformě bez náhrady zrušeny a v podstatě propadly státu.

Měnová reforma 1953: Každý občan měl umožněno směnit 300 Kčs starých za 60 Kčs nových. Hotovost v pokladnách podniků a organizací byla směněna také v poměru 1:50. Vklady na vkladních knížkách do 5 000 Kčs byly směněny v poměru 1:5, vklady do 10 000 v poměru 1:6,25 a vyšší v poměru 1:75. Dluhy u peněžních ústavů byly přepočteny poměrem 1:5. Foto: Archív

Nucený prodej majetku

Dá se tedy konstatovat, že po skončení světové války stát nejdříve „oholil“ veškeré obyvatelstvo (ty movitější logicky víc) v zájmu nastartování válkou zdevastované ekonomiky. V prvním poválečném roce patřila nadpoloviční většina vázaných vkladů střední třídě, zhruba pětina dělníkům.

Po tzv. Únoru pak nový režim vázané vklady využil také při nuceném prodeji majetku živnostníků, obchodníků a statkářů i dalších příslušníků střední vrstvy a v červnu 1953 (už v únoru toho roku zakázal na vázaných vkladech veškerý pohyb) své úsilí korunoval konečným tahem.

Co přinesla měnová reforma v roce 1953? Snížila nepoměr mezi množstvím peněž shromážděných občany a množstvím zboží, které byl stát schopen v rámci centrálně řízeného hospodářství vyprodukovat.

Poškodila každého, kdo měl ušetřeny peníze, prakticky odstranila majetkové rozdíly. Stát získal přehled o majetku občanů (evidovaná výměna peněz), živnostníkům i soukromým zemědělcům odebral provozní kapitál. A zrušením vázaných vkladů mu spadl do klína majetek jeho občanů v řádu stovek miliard korun.

Sdílet:

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

Další z rubriky Finance

Jak vidí brexit finanční trhy a investoři

Evropské akcie v pátek zakončily obchodování na nejvyšší cenové úrovni za uplynulých pět měsíců. Kromě naděje na zmírnění či smír v obchodní válce USA a Číny byl důvodem růstu evropských akcií také vývoj na …

Jsou ženy zodpovědné? Banky se neshodnou

Věřím pouze těm statistikám, které jsem sám zfalšoval, říkal prý britský premiér Winston Churchill. Ať už to od něj byla velká nadsázka, nebo brutální upřímnost, jedno je jisté: Stejná realita nazíraná optikou …

Nejčtenější

Nechcete už pracovat? Začněte počítat…

Už se vám nechce pracovat, protože jste se podle vašeho mínění už napracovali dost? Pak je ta správná chvíle spočítat si, zda máte nárok na starobní důchod, případně předdůchod či předčasný důchod. Pokud ještě ne, …

Partneři Portálu

NOOL
Rolovat nahoru