Růst českého HDP se nachází ve fázi zpomalování, informovala asociace. V posledním kvartálu loňského roku došlo k výraznějšímu zpomalení, inflace naopak zrychlovala. Její hodnota na konci loňského roku poprvé od roku 2013 překročila tříprocentní horní hranici tolerančního pásma inflačního cíle České národní banky (ČNB).
Pokud jde o zahraničně-politická rizika, z pohledu české ekonomiky je momentálně tím největším vznik obchodního sporu mezi USA a státy EU v návaznosti na kontroverzní evropské dotace výrobci letadel Airbus a následné říjnové zavedení cel na evropské zboží v hodnotě 7,5 miliardy dolarů. „Dá se předpokládat, že do konání prezidentských voleb v USA už americká administrativa žádné významnější kroky na poli obchodního protekcionismu nepodnikne,“ domnívá se ekonom České spořitelny Michal Skořepa.
Velice smíšené signály stále přicházejí z ekonomiky našeho klíčového obchodního partnera, kde je v současné době růst tažen zejména domácí spotřebou. Na jednu stranu se zdá, že se Německo vyhnulo recesi, a všeobecně se očekává spíše posílení jeho růstového trendu, na druhou stranu údaje o nových objednávkách v německém zpracovatelském průmyslu, resp. jejich meziroční pokles o 6,5 %, brzdí přílišný optimismus hned v zárodku. Silnější německé exporty by se pak mohly stát – vzhledem k jejich těsné korelaci – tahounem i pro české HDP.
Velkou neznámou bude reakce evropských ekonomik na zavedení přísnějších emisních limitů od roku 2021, které může na jednu stranu vést k růstu prodeje automobilů v roce 2020 kvůli předzásobení, na druhé straně může v následujícím roce naopak přinést pokles, což může významně ovlivnit ziskovost automobilek. Miroslav Zámečník, ekonomický analytik České bankovní asociace, k tomu doplňuje: „V tuto chvíli není nikdo schopen předvídat, jak se propíší přísné emisní normy a nástup elektrifikace do automotive sektoru v ČR, ale vnímáme to jako významné riziko.“
Ačkoli průmyslová produkce ve druhé polovině loňského roku setrvale vykazovala meziroční poklesy, bankovní asociace očekává, že se zlepšováním zahraniční poptávky a zejména s očekávaným oživením v Německu se i českému průmyslu začne blýskat na lepší časy. Neočištěné údaje o hodnotě nových zakázek (meziroční pokles o 2,9 % v listopadu 2019, přičemž zahraniční zakázky poklesly pouze o 0,5 %, zatímco domácí o 8 % – pozn. red.) a jejich kompozice však zatím svědčí o pokračujícím útlumu domácí investiční aktivity.
S poklesem objednávek směřujících za českými firmami ze zahraničí (zejména ze zpomalujícího Německa) bude v první půli roku pokračovat postupný trend zpomalení růstu HDP, předpokládá ČBA: „Po rozuzlení současných vnějších nejistot však očekáváme zvrácení tohoto trendu, a to nejpozději v prvním kvartále 2021, kdy se na přírůstku budou podílet soukromá spotřeba (2,2 %), vládní spotřeba (2,3 %) a také zdvojnásobení tempa růstu investic (2,6 %). Pro rok 2021 tak počítáme s růstem HDP ve výši 2,3 %.“
