Kromě dubajské burzy dnes klesají také trhy v Saúdské Arábii, Izraeli, Egyptě, Jordánsku, Kuvajtu, Kataru i Abú Dhabí. Propad blízkovýchodních trhů ovšem odráží také výsledek pátečního obchodování v USA či Evropě, během nějž dramaticky spadly ceny ropy. Například ropa Brent zlevnila o takřka dvanáct procent. Propad cen ropy byl dokonce sedmý nejvýraznější v dějinách.
Řada blízkovýchodních titulů vykazuje těsnou vazbu svého výkonu právě na cenu ropy, takže dnešní propad není překvapivý. Zároveň ale může signalizovat, že se globální trhy dosud nevzpamatovaly z nástupu nové varianty covidu, omikronu, a že mohutné výprodeje akcií a dalších aktiv mohou pokračovat také v nadcházejícím týdnu.
Pokud výprodeje budou pokračovat, pod dalším oslabujícím tlakem se ocitne také česká koruna. A to navzdory tomu, že guvernér České národní banky (ČNB) Jiří Rusnok v dnes publikovaném rozhovoru pro Respekt poněkud korigoval svůj čtvrteční výrok pro agenturu Reuters.
Ve čtvrtek guvernér uvedl, že si „dovede představit“, že by bankovní rada ČNB na svém prosincovém zasedání ponechala základní sazby na stávajících úrovních. Koruna během pátku v reakci na tato slova a na zvěsti o šířícím se omikronu reagovala poměrně znatelným oslabením, z úrovní pod 25,54 za euro až na takřka 25,73.
Nyní však Rusnok v Respektu signalizuje, že ČNB je připravena pokračovat ve své stávající jestřábí měnové politice, a zvýšit tedy základní sazbu také v prosinci. To je v souladu s nynějším očekáváním trhu, který předpokládá, že centrální banka v prosinci zvýší základní sazbu o 0,25 procentního bodu na úroveň rovných tří procent.
Pokud se však v nadcházejícím týdnu budou světové trhy nadále propadat, pod tíhou obavy z omikronu, zvyšuje se riziko závažnějšího ekonomického útlumu ve světě i v ČR. V takovém případě by tedy navzdory dalšímu oslabování koruny ČNB své plány pravděpodobně přehodnotila a v prosinci ponechala základní sazbu tam, kde je.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)
