V aktualitách z akciových trhů se podíváme na historickou změnu postojů k vojenské a energetické bezpečnosti v Německu a na to, jak se tato změna odrazí na akciích firem podnikajících v obraně a energetice, ať už jde o zelenou energii, LNG či výrobce tepelných čerpadel vzduch-voda. Také se budeme věnovat evropským bankám a zemím, které mohou nejvíc tratit na odstřihnutí Ruska od SWIFTu.

Vysoce dynamické prostředí vyžaduje správnou diverzifikaci

Současná situace na Ukrajině je znepokojující, výsledek do značné míry nepředvídatelný a nové sankce zavedené vůči Rusku dále zvyšují úroveň nejistoty. Nikdo neví, kde to skončí, a tak se nyní nacházíme v prostředí s maximální nejistotou, které od většiny investorů vyžaduje přehodnocení strategie. Tyto události tlačí akciové trhy čím dál níž a vyústily v katastrofický výprodej ruských aktiv.

Jako drobný investor s výhradně akciovým portfoliem máte dvě možnosti (pokud nepočítáme prodej všech aktiv, což podle nás není dobrá volba, protože vzhledem k načasování nic nezískáte, pozn. aut.):

PSALI JSME:
Diverzifikace portfolia by měla být základním pravidlem každého investora

1. Promyšleným způsobem diverzifikovat nákupem jiných aktiv. Možným řešením je například vložit částku X (v závislosti na vašem rizikovém profilu) do některého z diverzifikovaných portfolií. Tato portfolia, a zejména ta s nižší úrovní rizika, nabízejí i diverzifikaci mimo akciové trhy, a snižují tak riziko pro investory, jejichž portfolio bylo doposud tvořeno výhradně akciemi.

2. Další možností je správná restrukturalizace čistě akciového portfolia. Z toků a pohybu cen je zřejmé, že dobré zajištění proti současným geopolitickým rizikům nabízejí energetické a těžební firmy (pokud nejsou příliš vázané na Rusko), které zároveň umožňují dlouhodobější zajištění proti inflaci, kterou rozdmýchává nabídková strana ekonomiky.

Jako vhodná diverzifikace pro investory do růstových a technologických akcií a na akciových trzích obecně navíc poslouží firmy podnikající v počítačovém zabezpečení, v logistice a obraně a samozřejmě megafirmy.

Za normálních okolností by byly ve chvílích omezené nabídky jasnou volbou finanční instituce, ale vzhledem k současnému dění má celý finanční sektor vysokou volatilitu a není jasné, jakým směrem se vydá.

PSALI JSME:
Ruské akcie kvůli invazi ztratily 98 % tržní hodnoty

Právě finanční systém je totiž využíván jako klíčový nástroj sankcí. My máme za to, že ve střednědobém horizontu patří mezi jednoznačné příležitosti akcie související s LNG, s tepelnými čerpadly vzduch-voda a se zelenou energií. Na ty se totiž nyní EU zaměří, aby se zbavila své energetické závislosti na Rusku.

V Evropě i v Německu došlo přes víkend k historickým změnám

Ještě koncem minulého týdne panovalo na akciových trzích přesvědčení, že se Evropa přílišnému poškození vlastní ekonomiky vyhne, a byla tu šance na mírové rozhovory mezi Ukrajinou a Ruskem. Během víkendu ale došlo k dramatickému obratu.

V Německu došlo k historické změně. Poprvé od konce 2. světové války posílá tato země vojenské vybavení do válečné zóny a v neděli Bundestag prohlásil, že země skoncovala s naivitou posledních tří desetiletí.

Německo oznámilo, že zvýší své výdaje na obranu nad dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) a výrazně posílí své stálé vojsko tak, aby svou velikostí a významem odpovídalo postavení Německa v Evropě. Další země mohou brzy následovat jeho příkladu, což by byla dobrá zpráva pro obranný koš Saxo, který dosahoval už v pátek mezi našimi koši nejlepších výsledků.

Zdroj: Bloomberg a Saxo Group

Kromě toho se EU, Spojené státy a Velká Británie rozhodly vyloučit celou řadu ruských bank ze systému SWIFT, což je systém umožňující rychlé převody v rámci mezinárodního finančního systému. Tím se veškeré obchodování s Ruskem výrazně zkomplikuje.

Sankce se dosud nedotkly sektorů energetiky a nerostného bohatství, které generují zhruba polovinu ruského národního důchodu, ale i na to může dojít, pokud ruské jednotky obsadí Kyjev. Sankce v bankovním sektoru v tomto týdnu také tvrdě zasáhly ruské banky a Evropská centrální banka (ECB) prohlásila, že v průběhu dnů očekává ukončení podpory Sberbank v Evropě.

Také Švýcarsko oznámilo, že zavede vůči Rusku stejné sankce jako EU. To dál komplikuje situaci ruských podnikatelů, kteří je doposud vnímali jako neutrální zemi a jedno z klíčových míst, kam si v zahraničí ukládali svůj majetek.

Nejhůř jsou na tom evropské finanční instituce, které se počátkem týdne propadly o čtyři procenta, a níže uvedený seznam jasně ukazuje, které banky mají nejužší vazby na Rusko, takže by se jim měli investoři, kteří chtějí vlastní vazby na Rusko omezit, vyhýbat. Z údajů Banky pro mezinárodní platby vyplývá, že bankovními sankcemi vůči Rusku jsou nejvíce ohroženy Itálie, Francie a Rakousko.

Evropská energetika přechází na nové paradigma

Britská energetická společnost BP o víkendu oznámila, že se bude zbavovat svého 20% podílu v největší ruské naftařské společnosti Rosneftu. Může tak utrpět ztrátu až 25 miliard dolarů, ale zároveň vyvíjí tlak na další evropské firmy, které se musí rozhodnout, co se svými ruskými aktivy.

Také norský Fond státního majetku o víkendu oznámil, že má v plánu zbavit se všech svých ruských aktiv, a po BP ohlásila svůj záměr odejít ze všech podniků se společnou majetkovou účastí v Rusku i norská společnost Equinor.

Ruská centrální banka v pondělí ve snaze zastavit pád rublu a ruských akcií zvýšila úrokové sazby na 20 procent a zastavila obchodování s ruskými akciemi na moskevské burze. Rozhodnutí evropských energetických firem mají totiž na ruské společnosti navzdory vyšším cenám ropy a plynu negativní dopady.

Zde bychom chtěli zdůraznit, že energetická aktiva můžeme dál považovat za vhodnou formu zajištění, jak jsme uvedli minulý týden, ovšem klíčovým filtrem budou vazby na Rusko.

PSALI JSME:
Tři podoby ruského finančního krvácení: V akciích, v ropě i v měně

Pokud jde o energetiku, způsobila ruská invaze na Ukrajinu dramatický vzestup akcií evropských firem spojených se zelenou energií. Akcie společnosti Orsted (výrobce větrných farem) poskočily od počátku invaze o 28 procent a akcie firmy Vestas o 35 procent.

Zelená transformace na tom byla z hlediska obchodování dost bledě, protože inflační tlaky ukusovaly z hrubých marží zelených aktiv a rostoucí úrokové sazby srážely hodnotu akcií. Teď ale plánovanou zelenou transformaci urychlí evropské snahy zbavit se závislosti na Rusku, a tak lze očekávat, že do ní budou evropské vlády v nadcházejících letech investovat značné částky. Zároveň očekáváme, že bude EU upřednostňovat domácí výrobce před levnějšími výrobci čínskými.

Byli jsme také svědky setkání evropských ministrů energetiky, aby projednali, jak si má Evropa zajistit energetickou nezávislost na Rusku. Tyto debaty budou patrně ve střednědobém horizontu dál pokračovat.

PSALI JSME:
Ruská ekonomika míří do izolace

Krátkodobě ovšem neexistují žádná rychlá řešení s výjimkou omezení dopravy (jednou ze strategií pro zmírnění následků by byla práce na home office, protože silniční doprava je odpovědná za 50 procent spotřeby ropy v celé EU).

Střednědobá strategie bude patrně zahrnovat dohody o nákupu plynu a ropy ze zemí severní Afriky a také Íránu či Venezuely. Dále to bude zrychlené zvyšování podílu obnovitelných energií na celkové produkci energie, růst kapacity úložišť LNG (Německo se rozhodlo co nejrychleji vybudovat dva nové LNG terminály) a přechod od plynu coby zdroje vytápění k tepelným čerpadlům vzduch-voda. Dalším dilematem ovšem je, jaký zdroj energie využívat při výrobě elektřiny.

Firmy s vazbami na Rusko

ESG je mezi investory populární a napadení Ukrajiny znamená, že se ESG s největší pravděpodobností rozšíří i na geopolitická rizika, jako jsou aktiva ve válečné zóně či na území agresora. V tomto případě získají ruská aktiva v mnoha portfoliích status aktiv nevyhovujících ESG a víkendové rozhodnutí společnosti BP představuje značný morální tlak na další evropské firmy, které se budou muset rozhodnout, co se svými ruskými aktivy.

Autor je hlavní akciový stratég Saxo Bank
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Odstřižení od SWIFT může Putinův režim zničit, Západu ale přinese inflaci, nutnost vzdát Green Deal či pád dolaru