Nicméně pomalu, ale jistě začíná vyčnívat jedna výjimka a tou jsou americké vládní dluhopisy. Ty se v souvislosti s volebním výsledkem, jež měl implikovat vyšší inflaci (tlačenou novými cly, pozn. aut.) a uvolnění fiskálu, měly dostat pod tlak. Implicitně to mělo znamenat, že dlouhé dolarové úrokové sazby se měly dostat na významně vyšší úroveň.
Nic dramatického se však nestalo – ceny, resp. výnosy amerických dluhopisů se pohybují na „předvolebních“ úrovních, přičemž americká makroekonomická čísla se od 5. listopadu nikterak nezměnila. Co může stát v pozadí takového podivného chování dluhopisů, když démon Trump stále šermuje cly a nezodpovědně slibuje nižší daně?
Jedno vysvětlení by samozřejmě mohlo být, že trh stále šeredně podceňuje fiskální rizika vzniklá povolební konstelací. Možná, ale pokud zavrhne možnost, že trh se mýlí, pak se zde rýsuje nečekané vysvětlení.
Totiž to, že na základě toho, co jsme se mohli dozvědět o formující se Trumpově administrativě, nemusí Wall Street a ostatní trhy vidět budoucí rozpočtovou situaci USA ani zdaleka tak černě. Mohou k tomu být minimálně dva důležité personální důvody.
Tím prvním je osoba příštího ministra financí USA v Trumpově týmu. Scott Bessent se jakožto šéf hedgového týmu živil tím, že spekuloval nad makroekonomickými nerovnováhami. Na pozici „strážce“ zranitelné státní pokladny přitom chcete přesně takového člověka, jež má lidský kapitál zainvestovaný ve znalostech, jak analyzovat takové situace (jako je díra v rozpočtu) a proti nim spekulovat.
Druhou personálií v Trumpově týmu, od níž si lze slibovat možná až brutální ořezání výdajové strany rozpočtu, je technologický magnát Elon Musk. Ten společně s dalším podnikatelem Vivekem Ramaswamym řídí nově vytvořenou jednotku DOGE, která by se měla zabývat ořezávání zbytečných federálních nákladů.
Elon Musk má za sebou plejádou úspěšných projektů, kdy se mu podařilo maximálně zefektivnit nejrůznější procesy a drasticky srazit náklady. Pokud si přitom přečetl poslední týdeník Economist (který Trumpa ani trochu nemusí), tak ten americkou rozpočtovou „vatu“ odhadl na 4,5 bilionu dolaru. (15 % HDP rozloženo do 10 let).
A právě seškrtat takovou sumičku může být pro Elona další výzvou. Toho se pak byrokrati ve Washingtonu musí děsit, přičemž pragmatici na Wall Streetu naopak musejí tleskat.
Autor je analytik ČSOB
(Redakčně upraveno)
Ilustrační foto: Depositphotos.com