Nárůst počtu oznámených výpovědí (dle údaje Challenger Job Cuts, pozn. aut.) v březnu ale ve Spojených státech vyskočila na 204,8 % v meziročním srovnání, k čemuž dominantně přispívá právě veřejný sektor. Je tedy nejspíše pouze otázkou času, kdy se i více sledované statistiky z amerického trhu práce začnou zhoršovat.
Na finančních trzích ve čtvrtek veškerá data zastínila eskalace obchodní války. Americká administrativa ve středu večer středoevropského času přišla s víceúrovňovým systémem recipročních cel, která se výrazně liší v závislosti na zemi (20 % na EU). Celkově byla výše celních sazeb spíše negativním překvapením.
Objevují se navíc zprávy, že Německo i Francie budou chtít prosadit tvrdou odvetnou reakci ze strany EU. Na finančních trzích tak byla patrná silná averze k rizikovým aktivům. Evropské i americké akciové indexy v řadě případů ztrácely v řádu několika procent. Rostly naopak ceny (a tedy klesaly výnosy) státních dluhopisů.
Pokles krátkodobých dolarových sazeb pak reflektoval rostoucí sázky investorů na uvolnění měnové politiky amerického Fedu (centrální banka USA, pozn. red.), kde dolarové instrumenty již zaceňují pro letošek trojí snížení o 25 bazických bodů a čtvrté se zhruba 50% pravděpodobností.
Rostoucí obavy o výkon americké ekonomiky se výrazně odrazily i na devizovém trhu, kde americký dolar v páru s eurem ztratil více než dvě procenta na 1,11 USD/EUR, a byl tak nejslabší za poslední půlrok.
Nervozita na trzích měla dopad i na měny středoevropského regionu, kde byl tradičně nejmenší výkyv patrný u české koruny, která oslabila o 0,3 procenta na 25 CZK/EUR. Maďarský forint a polský zlotý ke společné evropské měně ztratily 0,5 procenta, respektive 1,3 procenta na 402,4 HUF/EUR, resp. 4,22 PLN/EUR.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
