Americký útok na íránské cíle v Iráku citelně zdražuje ropu

Názor
Cena ropy typu Brent dnes vzrostla na své maximum od 17. září loňského roku, kdy během panické situace bezprostředně po útocích na saúdskoarabská ropná zařízení ještě přesahovala úroveň 69 dolarů za barel. Nad tuto úroveň se od té doby nedostala, až dnes. Dnes zatím dosáhla nejvýše úrovně 69,16 dolaru za barel, ale je možné, že během dne tuto hodnotu ještě překoná.
S ohledem na letošní prezidentské volby v USA lze sázet spíše na to, že americký prezident Donald Trump nebude chtít dále přilévat oleje do ohně blízkovýchodní situace. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Důvodem zdražení ropy je americký letecký úder na cíle poblíž bagdádského letiště, při němž zahynul jeden z elitních íránských generálů, působící v Iráku. Ropní obchodníci se obávají, že útok nezůstane bez odezvy Teheránu a že se opět vystupňuje napětí mezi Spojenými státy a Íránem. Dlouhodobě třaskavá situace na Blízkém východě se tak opět dostává do středu zájmu světových trhů. Růst napětí může přerůst v otevřený konflikt, který by vyhnal cenu ropy dále, výrazně výše.

Cena ropy obecně reaguje postupně se stále menší intenzitou na stupňování napětí na Blízkém východě. Zejména proto, že region už není z hlediska světových dodávek strategické suroviny tak důležitý jako v minulosti. Rozvoj břidličné těžby v Severní Americe v posledních letech vede ke geografickému „rozprostření“ klíčových ropných kapacit i do jiných světových oblastí, které zdaleka nejsou tak geopoliticky třaskavé. Tento faktor zásadně tlumí dopad stupňování blízkovýchodního napětí na světové ceny ropy, protože ropní obchodníci se nemusí tolik jako v minulosti obávat dalšího „ropného šoku“.

Pokud by však napětí na blízkém východě dále houstlo, během ledna benzín i nafta v Česku poměrně výrazně zdraží. Muselo by však jít o trvalejší růst blízkovýchodního napětí. Nyní je těžké odhadnout, zda zmíněný americký útok bude spíše jen jednorázovou záležitostí, nebo zda spustí spirálu stupňujícího se napětí. V tom druhém případě by během ledna mohl benzín zdražit až o korunu na litr, na cenu 33 korun, přičemž nafta by poskočila rovněž zhruba o korunu, na 32,70 Kč za litr.

S ohledem na letošní prezidentské volby v USA lze sázet spíše na to, že americký prezident Donald Trump nebude chtít dále přilévat oleje do ohně blízkovýchodní situace. Pokud se tak stane, a situace na Blízkém východě se zase uklidní, český řidič bude během ledna čelit nejvýše jen mírnému nárůstu cen pohonných hmot, v rozsahu nejvýše nižších desítek haléřů. Efekt růstu cen ropy na ceny pohonných hmot v ČR bude v takovém případě ještě tlumit vůči dolaru zlehka posilující koruna.

Autor je hlavní ekonom Czech Fund
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Benzín na Nový rok zdražil nejvýrazněji za posledních pět let

Zavřít reklamu ×
  1. To nás ti ušáci zas doběhli. Jejich trvalý cíl je poškodit ekonomiku v Evropě. První je nasral plynovod z Ruska,který chtěli už nejraději humanitárně bombardovat,potom rozvrátit Sýrii a nacpat plnou Evropu uprchlíky a nyní nám zdražují benzín a naftu aby se co nejvíce poškodila ekonomika v Evropě.

Napsat komentář: Petr Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Ekonomika

Hrozí růst cen pohonných hmot nad 40 korun za litr

Zlevňování pohonných hmot, jež přechodně nastalo v polovině března, vzalo za své. Zdražování přitom nekončí. Benzín v uplynulých sedmi dnech zdražil o 24 haléřů na litr, nyní se podle údajů společnosti CCS prodává …

Česká ekonomika v závěru roku 2023 solidně rostla

Konečný odhad tuzemského hrubého domácího produktu (HDP) za čtvrté čtvrtletí přinesl vzestupnou revizi mezičtvrtletního růstu ekonomiky z původních 0,2 na 0,4 procenta. V meziročním srovnání ekonomika vzrostla o 0,2 …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.