Brexit a pět důvodů, proč by nás měl zajímat.zdroj: www.pixabay.com

ANALÝZA: Brexit a pět důvodů, proč by nás měl zajímat

Mnohá média a ekonomičtí komentátoři budou opět překvapeni, když se v následujících letech bude (opět nezávislé) ekonomice Spojeného království dařit. Chabý hospodářský růst HDP, který nyní dosahuje jen 0,4 procenta, může do roku 2018 posílit vysoko nad dvě procenta. Prvním důvodem je, že brexit bude pro Británii pozitivem.

Britská ekonomika je silně proexportní, 17,3 procenta HDP tvoří export a přes 80 procent tržeb veřejně obchodovaných společností na britské burze – FTSE, směřuje na vývoz. Téměř každá ekonomika vyspělého světa se při současných obtížných podmínkách snaží devalvovat své měny tak, aby získala konkurenční výhodu a pomohla svým exportérům.

Japonsko, Čína, EU i Česká republika jsou zářnými příklady. Britská libra po brexitu oslabila téměř o 20 procent a může oslabovat i dál, což enormně zvýší atraktivitu britského exportu, nemovitostního trhu, investičních příležitostí a v neposlední řadě výrazně zatraktivní turistický ruch a zlevní oblíbené nákupy.

Britská burza je nyní, po prvotním strmém propadu následkem brexitu, už o 13 % výš, což jen potvrzuje tezi, že s odchodem Británie to nebude paradoxně tak černé. Naopak, úspěch Británie bude lákat k dalším „exitům“, což není preferovaný scénář ani byrokratů, ani bankéřů v Bruselu.

  1. DOMINOVÝ EFEKT

„Evropská loď“ má od 24. června trhlinu přímo na přídi – brexit. Evropa byla doposud schopna ustát jak krizi roku 2008, tak poté i ty následující – portugalskou, italskou, irskou i řeckou, i grexit v roce 2015. Dezintegrační proces EU je však nezvratně tady. Obávané Řecko představovalo jen 0,31 procenta globálního HDP, zatímco Británie je pátou největší ekonomikou světa se 7,5 procenty globálního HDP.

Aby toho nebylo málo, „evropská loď“ má čerstvou díru také na zádi – Turecko. Donedávna skrytý, autoritářský až despotický režim prezidenta Erdogana se ukazuje v celé své nahotě.

Důvodů pro přijetí do unie je nyní o poznání méně, leč to, co zůstává, je děsivý fakt, že nečitelné Turecko je stále členskou zemí NATO a „filtrační branou“ uprchlíků z východu. O to silněji už nyní znějí hlasy separatistických hnutí ve Francii, Nizozemsku, Španělsku, Itálii atp., případně také v sousedním Rakousku, kde se už za měsíc budou konat opakované volby.

  1. EVROPSKÉ BANKY

Je téměř tabu se k tomu vyjádřit, ale brexit a jeho konsekvence má a ještě bude mít enormně negativní vliv na evropský bankovní sektor. Přemrštěná expanze, pokulhávající západoevropská ekonomika, enormní zadlužení a nesplatitelné úvěry předních evropských bank, jsou ingredience vražedného koktejlu, který v posledních měsících posílá evropské banky ke dnu. A to do slova a do písmene.

Zřejmě ne každý zaznamenal, že po brexitu, tedy v uplynulém měsíci, se množství předních evropských bank propadlo na svá historická minima. Mezi ně patří gigant Deutsche bank nebo nám známá UniCredit bank, Banco Populare a další.

Evropský bankovní index (Stoxx 600 Banks) ztratil v posledním roce 40 procent (!) a zřejmě není náhodou, že Brusel uzákonil od 1. ledna 2016 nový režim případné sanace krachujících bank, tzv. bail-in – záchranu bank (nově) vklady svých klientů a věřitelů.

  1. TIŠTĚNÍ PENĚZ

Budou se dál tisknout peníze, globální devalvace může začít. A to ve velkém a koordinovaně. Brexit se stane záminkou, proč centrální banky objem tištění peněz ještě zvýší a proč zůstanou úrokové sazby na nulových či záporných hodnotách nebo ještě níž a ještě déle, než se proklamovalo.

Přirozený vzdor proti devalvaci našich úspor a majetku je možno umlčet jedině „strašákem“ nedozírně negativních ekonomických konsekvencí, které na nás média už před brexitem intenzivně chrlila.

Tištění peněz (tzv. kvantitativní uvolňování – QE, nebo také odkup dluhopisů) roste nejrychlejším tempem v moderní historii a nikdy nebylo tak mohutné jako nyní. Od minulého roku Evropská centrální banka společně s americkou a japonskou centrální bankou „vytisknou“ každý měsíc 180 miliard dolarů. Globální zadlužení tak dosáhlo v roce 2015 dalšího rekordu: 200 bilionů dolarů. Od finanční krize roku 2008 se globální dluh zvýšil o 57 bilionů.

Tištění peněz není nic jiného než ekonomický stimul – steroid, který uměle drží úrokové míry na ultra nízkých úrovních tak, aby umožnil „výhodné“ financování v podobě levných úvěrů a hypoték, než se globální ekonomika opět sama postaví na nohy. Jenže po osmi letech enormních stimulačních opatření se efekt stále nedostavuje. Brexit nyní dává mandát k výraznému navýšení dávek těchto ekonomických steroidů. I přesto že „ordinující lékař“ (centrální banky) dobře ví, že se efekt opět nedostaví. Koupí si jen čas.

  1. POSILUJE ZLATO A DOLAR

To není jen konsekvence brexitu, i přesto že ode dne referenda přidalo zlato šest procent, dolar vůči koruně pět procent. Trend silného dolaru trvá už od krize 2008, dolar od té doby přidal 62 procent. Zlato za stejné období posílilo o 59 procent.

Obavy z dopadů brexitu, rostoucí nejistota, pokračující terorismus, ale především patová situace centrálních bank západního světa a s ní spojená další kola tištění peněz, by měly ceny zlata, ale i americké měny, před koncem roku ještě výrazně zvýšit.

A závěrem. Na brexit se bude vzpomínat jako na pomyslnou procházku růžovým sadem v případě přiostření volebního souboje v USA ani nemluvě o možném vítězství Donalda Trumpa. „Fasten your seatbelts!“

David Marášek, MBA
Hlavní analytik Zlato a.s.

Share

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *