Hrozba skoro jako z Čapkova dramatu R.U.R. přichází do Česka a samozřejmě do celé Evropy. Po 96 letech od vzniku slavné hry, ve které se poprvé objevilo slovo robot. Zatím se roboti chystají jen k útoku na pracovní pozice, nikoli na lidi samé. I když, vzato do důsledku, sebrat člověku práci je vlastně také forma útoku.

„Až polovinu pracovních míst v Česku by mohli zastat roboti,“ varují odbory. Odkazují se přitom na vládní studii. „Robotizaci se nejde vyhnout,“ je ovšem přesvědčený Svaz průmyslu. Trend se má naplno projevit v průběhu příštích 15 – 20 let. Nejohroženější budou přitom ti, jejichž práce je založená na jednoduchých, opakujících se úkonech. Což nejsou jen lidé u pásu v továrně, ale také spousta úředníků. A výhled na jiné uplatnění není příliš povzbudivý.

ZÁCHRANA V KREATIVITĚ?

„Lidé se přesunou ke kreativním činnostem, to je oblast, kde stroje lidi nahradit nemůžou,“ nabízí řešení ředitel českého centra firmy Infosys Jan Skoták (rozhovor s ním jsme přinesli zde). Jenže…

Kolik lidí, vymýšlejících nové postupy, nebo prodávajících nemovitosti bude na trhu reálně potřeba? A navíc, kolik z lidí, jejichž místa časem ohrozí robotizace, automatizace a digitalizace, bude schopných přejít k úplně jiné práci? Tím spíš, že nová práce bude potřebovat nové vědomosti, které je potřeba nejdřív někde získat?

NOVÝCH MÍST BUDE MÉNĚ

Vládní studie „Dopady digitalizace na trh práce v ČR a EU“ z prosince loňského roku uvádí, že „digitalizace bude zodpovědná za zhruba třetinu zaniklých a osminu nově vzniklých pracovních míst“ (tedy 5:2 v neprospěch zaniklých míst). „Digitalizace bude mít pozitivní dopad spíše na hospodářsky vyspělé regiony. Rizika se budou realizovat spíše v chudších regionech,“ vyzdvihuje materiál. Nejméně ohroženi tak podle ní budou pracovníci v Praze, Středočeském kraji, na Vysočině a v Jihomoravském kraji. Největší nebezpečí čeká na lidi v Ústeckém a Karlovarském kraji.

Mimochodem, pokud se vám zdá zejména druhá citovaná věta poněkud toporná, vězte, že patří mezi ty lepší. Studie je totiž prošpikovaná newspeakovými obraty a záplavou zbytečných cizích slov. Čtení vět jako „Digitalizace je kreačně-destrukční proces, který má redistribuční charakter s asymetrickými dopady,“ vyžaduje mít po ruce slovník, nebo raději rovnou překladatele do češtiny. Ale zpět k faktům.

JEŠTĚ VÍCE ZNALOSTÍ

Aby problémů s postupující robotizací a digitalizací, takzvaným Průmyslem 4.0, nebylo málo, učit se budou muset i ti, kteří se o pozici bát nemusejí. Nároky na znalosti informačních technologií a počítačů totiž průběžně porostou.Ostatně již v současnosti je pojem „uživatelská znalost práce na PC“ podstatně širší, než před deseti lety. A tempo vývoje se stále zrychluje.

Již dosud uvedeného je zřejmé, že se bude opakovat to, co se dělo za Průmyslové revoluce, kdy se do výroby začaly zavádět stroje. Lidé budou přicházet o práci a jen těžko budou hledat nové uplatnění. Celoživotní vzdělávání se tak stane nutností, ale nebude zároveň zaručovat získání práce. Což dále zatíží v současnosti již značně napjatý sociální systém českého státu.

TLAK NA ROZPOČET

A zátěž to bude značná. Studie totiž předpokládá, že kvůli digitalizaci dojde k zániku téměř 700 tisíc míst, ale ke vzniku pouze téměř 300 tisíc pracovních míst. To znamená mínus 400 tisíc míst. Pro představu letos v lednu byl počet nezaměstnaných 467 tisíc (míra nezaměstnanosti 6,4 procenta), za červenec to bylo 392 tisíc (5,4 procenta). Počet volných míst se přitom pohybuje nad sto tisíci, v červnu dokonce bylo volných míst 140 tisíc.

Vládní studie přímo neuvádí, v jakém časovém rozpětí ke ztrátě míst dojde. Ale pravděpodobně jde o výhled 15 – 20 let, se kterým materiál pracuje. Jenže není vůbec pravděpodobné, že by byl zánik míst rozložen v tomto období rovnoměrně.

Zajímavý je i pohled na předpokládaný dopad tohoto vývoje na vyplacené mzdy. Nepotvrzuje totiž původní předpoklad, že mzdy na nově vytvořených místech budou podstatně vyšší. Podle studie zaniknou vyplácené mzdy ve výši zhruba 120 miliard korun ročně. Mzdy za nově vytvořená místa však budou představovat jen zhruba 50 miliard ročně.

KDO JE NEJVÍC OHROŽENÝ?

Největší míra ohrožení digitalizací se týká následujících 20 profesí. První uvedená je nejohroženější:

• úředníci pro zpracování číselných údajů
• všeobecní administrativní pracovníci
• řidiči motocyklů a automobilů (kromě nákladních)
• pokladní, prodavači vstupenek a jízdenek
• kvalifikovaní pracovníci v lesnictví a příbuzných oblastech
• kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci
• ostatní úředníci
• sekretáři (všeobecní)
• obsluha pojízdných zařízení
• chovatelé zvířat pro trh
• pomocní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství
• obsluha zařízení na těžbu a zpracování nerostných surovin
• obsluha strojů na výrobu a zpracování výrobků z praže, plastu a papíru
• úředníci v logistice
• montážní dělníci výrobků a zařízení
• obsluha strojů na výrobu potravin a příbuzných výrobků
• pracovníci s odpady
• pokladníci ve finančních institucích, bookmakeři, půjčovatelé peněz, inkasisté pohledávek a pracovníci v příbuzných oborech
• strojvedoucí a pracovníci zabezpečující sestavování a jízdu vlaků
• ostatní obsluha stacionárních strojů a zařízení

KDO MŮŽE BÝT KLIDNÝ?

Naopak celkem klidně mohou do budoucnosti hledět ti, kteří se živí na níže uvedených 20 pozicích. Nejméně ohroženou je ta první:

• řídící pracovníci v maloobchodě a velkoobchodě
• lékaři (kromě zubních)
• všeobecné sestry a porodní asistentky se specializací
• řídící pracovníci v oblasti vzdělávání, zdravotnictví, v sociálních a jiných oblastech
• řídící pracovníci v oblasti obchodu, marketingu, výzkumu, vývoje, reklamy a styku s veřejností
• učitelé na vysokých a vyšších odborných školách
• řídící pracovníci v zemědělství, lesnictví, rybářství a v oblasti životního prostředí
• ostatní specialisté v oblasti zdravotnictví
• specialisté v oblasti elektrotechniky, elektroniky, a elektronických komunikací
• specialisté v oblasti databází a počítačových sítí
• ostatní řídící pracovníci
• mistři a příbuzní pracovníci v oblasti těžby, výroby a stavebnictví
• specialisté ve výrobě, stavebnictví a příbuzných oborech
• zákonodárci a nejvyšší úředníci veřejné správy, politických a zájmových organizací
• specialisté v biologických a příbuzných oborech
• specialisté v oblasti sociální církevní a příbuzných oblastech
• řídící pracovníci v průmyslové výrobě, těžbě, stavebnictví, dopravě a v příbuzných oborech
• specialisté v oblasti strategie a personálního řízení
• spisovatelé, novináři a jazykovědci

CO SE DÁ DĚLAT

Co mohou lidé dělat, aby si našli a udrželi práci?

Musí se smířit s tím, že se skutečně budou muset vzdělávat celý život. Především v digitální oblasti. Takzvaná digitální gramotnost, je přitom jen základním krokem. K ní musejí lidé průběžně přidávat znalosti, jež vyžaduje jejich pozice, například ovládání nových programů či programování jednodušších strojů.

Tato nutnost se zřejmě nevyhne ani lidem v oborech, které digitalizace a robotizace přímo neohrozí. Jenže i oni budou používat při práci počítače, jež se stejně jako počítačové programy budou dále vyvíjet.

Situaci nezmění ani to, když se naplní předpověď Českého statistického úřadu o úbytku obyvatel v produktivním věku do roku 2025. Své pozice by jich mělo opustit 400 tisíc. Což mohlo dokonce vést k tomu, že bude nadbytek pracovních míst. Jenže i na nich bude třeba umět pracovat s moderními technologiemi.