Češi se sice stále více zadlužují, na druhou stranu své dluhy lépe splácejí. Například podle údajů sdružení Solus, které svým členům umožňuje přístup k informacím o klientech s potížemi se splácením svých závazků, je podíl dluhů po splatnosti nejnižší od roku 2008. Důvod? Příznivá ekonomická situace, vyšší příjmy, ale také dokonalejší legislativa, která ukládá poskytovatelům úvěrů povinnost důkladného prověření žadatelů o půjčky.
Dluhy domácnosti dlouhodobě neustále rostou. Například jen za květen se zadlužení vůči bankám zvýšilo o více než 12 miliard korun. Podle České národní banky (ČNB) se dnes dluhy pohybují okolo 1,5 bilionu korun. Na konci roku bude zadlužení nejspíš ještě vyšší, protože roste po celý letošní rok.
Současně se ale zlepšuje schopnost českých rodin splácet své dluhy. V prvním čtvrtletí, za které jsou zatím poslední úplné údaje, mělo podle sdružení Solus závazky po lhůtě splatnosti 7,41 procent dospělých obyvatel země, což je nejméně od poloviny roku 2008.
OHROŽENÝ KRÁTKODOBÝ DLUH
Podle výkonného ředitele Nebankovního registru klientských informací Jiřího Rajla bylo v bankovním i nebankovním registru na konci prvního čtvrtletí 291 lidí s takzvaným ohroženým krátkodobým dluhem. „Bylo to o 14 tisíc osob méně než o rok dříve. Ke stejnému období také meziročně klesla celková výše ohroženého krátkodobého dluhu, a to o 4 miliardy na 27,1 miliard korun, uvedl.
Ohrožený krátkodobý dluh je takový, který není určen primárně na bydlení a není splácen více jak tři po sobě navazující měsíce nebo byl takzvaně zesplatněn. „Objem celkového krátkodobého dluhu se přitom meziročně zvýšil o 23 miliard na 412 miliard korun,“ dodal.
IMUNITA VŮČI PROBLÉMŮM?
Důvodů, proč se snižuje počet lidí, kteří mají problém se splácením, a proč současně roste objem poskytnutého dluhu, je několik. „Patří k nim hlavně nízké úrokové sazby v kombinaci s dobrou ekonomickou situací České republiky a nízkou nezaměstnaností,“ vysvětlil Miloslav Kufa z finanční skupiny Ramfin.
Podle něj mají lidé většinou stálé zaměstnání, zvyšují se jim mzdy a jsou proto více imunní vůči problémům se splácením: „Kvůli nízkým sazbám lidé též hledají alternativy pro lepší zhodnocení peněz, takže například i více investují do podílových fondů.“
REGISTR A NOVÁ LEGISLATIVA
Ke zlepšení celkového prostředí a snižování rizika napomáhá i nový zákon o spotřebitelském úvěru, který bankám a dalším poskytovatelům půjček a úvěrů nařizuje důkladně prověřit žadatele, zda je schopen peníze postupně vrátit. Zákon tím vlastně chrání i domácnosti, které si chtějí půjčit.
„V souvislosti s novou legislativou klademe větší důraz na bonitu a důkladněji zkoumáme, zda je žadatel schopen splácet. V případě jakékoliv pochybnosti půjčku raději neposkytneme,“ upozornil Robin Stránský, marketingový manažer společnosti Tommy Stachi, která má v úvěrovém byznysu třináctiletou tradici. Dodal, že prověřování se provádí podle mechanismu, který si každá společnost nastavuje sama. „Využívány jsou registry i interní databáze, přičemž samotné vyhodnocení závisí na mnoha faktorech. Nelze proto jednoznačně určit, kdy bude, či nebude úvěr poskytnut,“ dodal.
Většina bank a dalších institucí si prověřovala své klienty ještě před účinností nového zákona, a to dokonce ve standardu, který odpovídá současným normám. Výrazně ovšem přibylo zájemců o vstup do nebankovního registru klientských informací. „Registr v současnosti sdružuje společnosti poskytující více než 90 procent objemu nebankovních úvěrů a předpokládáme, že po dokončení procesu licencování poskytovatelů úvěrů ze strany ČNB se toto číslo přiblíží 100 procentu trhu,“ konstatoval ředitel nebankovního registru Rajl.
