Jsou to necelé tři týdny od chvíle, kdy vláda schválila Národní strategii elektronizace zdravotnictví. Na jejím základě nyní začnou konkrétní kroky. Ty povedou k on-line propojení nemocnic s pacienty, zdravotními pojišťovnami a některými úřady. Jako první začnou nyní na národní úrovni vznikat registry zdravotnických zařízení a zdravotnických pracovníků.

Na odborném semináři pod záštitou Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví (IPVZ) to konstatoval člen Řídícího výboru národního programu eHealth (elektronického zdravotnictví) Erik Fišer. Na základě zkušeností z Dánska a Nizozemska, jež jsou v této oblasti na špičce, by také měla vzniknout na vládě nezávislá Národní centrála elektronického zdravotnictví. Ta se bude starat o další rozvoj a vývoj systému.

Informace ze semináře, na kterém problematiku elektronizace vysvětlovali zástupci firem Kapsch BusinessCom, Microsoft a Edifecs, jsme vzali jako vstupní data pro naši analýzu. Firmy se totiž v této oblasti pohybují dlouhodobě. Kapsch s Microsoftem má za sebou například více než 100 takových projektů v rakouských nemocnicích, americká firma Edifecs je zase světovou špičkou v oblasti takzvaného zdravotnictví s vysokou přidanou hodnotou. To znamená zdravotnictví orientované na pacienta a na výsledky, nikoli na snižování nákladů, jak je pod tlakem zdravotních pojišťoven mnohde běžné. Systémy Edifecsu přitom k poklesu nákladů vedou, při současném zvýšení kvality péče, také.

CO TO PŘINESE

V principu jde o elektronické sdílení zdravotnické dokumentace mezi těmi subjekty, které to potřebují. Zároveň z tohoto sdílení není vyloučen pacient. To znamená, že své lékařské záznamy člověk neuvidí jen jako složku v kartotéce svého lékaře, ale bude se do ní moci kdykoli podívat. Totéž bude moci udělat každý lékař, ke kterému pacient přijde. Eliminují se tím například možné problémy s kontraindikací při předepisování léků.  A možnost podívat se do dokumentace bude mít i zdravotní pojišťovna, když bude třeba chtít zkontrolovat podklady pro své úhrady.

Zároveň elektronizace umožní, aby spolu mohli lékaři v reálném čase na dálku konzultovat, což by jednoznačně mělo zlepšit kvalitu poskytované péče. Systém také umožní takzvanou elektronickou preskripci, což je zjednodušeně elektronické vystavení receptu. Ovšem systém jej nejen vystaví, ale před tím také ověří vše potřebné, jako je odpovídající kvalifikace lékaře, alergie a další problematické skutečnosti k ordinovanému léku a tak podobně. Preskripce má být povinná od roku 2018.

V prostředí elektronického zdravotnictví také půjde dálkově sledovat zdravotní stav pacientů. To přinese nejen průběžný lékařský dohled třeba u seniorů či lidí s cukrovkou, ale také úspory času, který by byl potřebný na návštěvy pacienta u lékaře, nebo obráceně. Dálkové sledování se odborně nazývá telemedicína a dálkové kontroly či ordinace se nazývají mobilní lékařskou péčí. Díky elektronizaci totiž bude možné značný rozsah péče poskytovat pacientům odkudkoli. V běžných případech tak například nebude potřeba jezdit při nachlazení ke svému či místnímu lékaři, ale stanovení diagnózy i léčby, včetně potřebných receptů proběhne na dálku.

„Telemedicína přinese mimo jiné vyšší efektivitu práce lékařů, protože za stejný časový úsek stihnout více pacientů. Sníží se také třeba možnost nakažení v čekárně, sníží se administrativní zátěž a sníží se náklady,“ řekla na semináři Lucie Dvořáková ze společnosti Kapsch BusinessCom. Podle ní je navíc možné telemedicínu začít zavádět prakticky hned, protože k tomu není potřeba nijak měnit legislativu.

KLÍČOVÁ JE DŮVĚRA

Pro celý projekt elektronizace zdravotnictví je klíčová důvěra. Pokud mu nebudou věřit všichni zúčastnění, nebude možné naplno využívat všechny jeho možné výhody. V této oblasti čeká na dodavatelské firmy i na účastníky systému nejvíc práce. Na jejím začátku stojí standardizace postupů pro přihlašování i pohyb v něm. A v ní je zároveň skryt jeden z největších problémů.

„Standardizace je v Česku v tristním stavu. Současný standard DASTA je dlouhodobě neudržitelný, “ zhodnotil současný stav hlavní architekt eHealth v České republice Jiří Borej z ministerstva zdravotnictví. „Standardy se ovšem musí zavést, aby systém mohl bezpečně fungovat,“ zdůraznil.

Jedním ze základních kamenů bezpečnosti je také vytvoření bezpečné elektronické identity účastníků a jejich propracovaná autentizace a autorizace. Seznam toho, co je potřeba zajistit je dlouhý.

„Je potřeba zajistit pseudonimizaci, šifrování, minimalizovat sběr dat, musí se udělat penetrační testy, musí být zajištěna pravidelná kontrola důvěryhodnosti, integrity a dostupnosti. Subjekty v systému budou mít také povinnost informovat o případném útoku příslušnou organizaci do 72 hodin,“ přiblížil na semináři Miloš Soukup, který ve společnosti Kapsch BusinessCom odpovídá za bezpečnost řešení. Za nedodržení zmíněné povinnosti budou pro firmy sankce až v řádu milionů korun.

Kvalitní zabezpečení a dodržování bezpečnostních opatření všemi zúčastněnými, tedy i veřejností bude o to důležitější, oč bude systém více lákat kybernetické útočníky.

„Krádež zdravotnických dat je 10 krát výnosnější, než krádež údajů o platebních kartách,“ upozornil Soukup. Hackery ovšem nebude lákat jen krádež samotných dat. Mohou například také vyhrožovat znepřístupněním dat a za jejich uvolnění požadovat výpalné, na což již po internetu kolují patřičné virové programy (ransomware).

JAK SE BUDE ŠETŘIT

Celkové náklady na elektronizaci se odhadují na čtyři miliardy korun. Podle informací Jiřího Boreje je však ve fondech IROP na tyto účely asi 1,6 miliardy korun a dalších 600 milionů v Operačním programu zaměstnanost.

Úspory by měly vznikat díky vyšší efektivitě práce lékařů, kteří za stejnou dobu zvládnou obsloužit více pacientů. Má se snížit byrokratická zátěž a procesy se mají zrychlit, což přinese další úspory času, který tak bude možné využít efektivněji, nebo dovolí snížit počet zaměstnanců. Čas se ovšem ušetří i na straně pacientů, kteří se budou moci, mimo jiné, elektronicky objednávat.

Elektronizace nabídne také možnost úspor pro systém zdravotního pojištění. Na základě analýzy dat o péči bude možné lépe vynakládat prostředky na léčbu. V této oblasti se totiž zatím spíše jen snižují náklady, ale bez dlouhodobého výhledu, což nakonec náklady ještě zvyšuje.

„Naše zkušenosti ukazují, že je lepší zaměřit se na výsledky péče o pacienty, než na náklady. Když totiž na začátku investujete do pacienta více než dosud, zlepší se výsledky léčby a zkrátí se potřeba další péče. Dobré výsledky navíc přivedou do konkrétních ústavů další pacienty, kteří přinesou další peníze,“ vysvětlil přínosy zdravotnictví s vysokou přidanou hodnotou Michiel Walstein ze společnosti Edifecs, jež je světovou špičkou v zavádění takto orientovaného zdravotnictví.

Elektronické zdravotnictví by v Česku mělo jako celek fungovat od roku 2020.