Velká Británie je naším 5. největším obchodním partnerem (za Německem, Slovenskem, Polskem a Francií). Nejvíce z České republiky přímo vyvážíme výrobky z automobilového průmyslu (ročně za 66 miliard Kč) a kancelářské stroje a počítače (ročně za 20 miliard Kč).
„Z hlediska rizika pro dané odvětví je zajímavé sledovat i koncentraci vývozů. Například přímý vývoz fotografických přístrojů do Británie představuje 62 % celkových vývozů fotografických přístrojů z ČR. V případě niklu to je 54 %, cukrovinek 25 %, hudebních nástrojů 13 % a obuvi 12 %,“ říká hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil a dodává: „Pokud vezmeme výrobu, kde přímé vývozy do Británie přesahují 10 % celkových vývozů, tak se dostaneme na 83 miliardy korun. A to díky vývozům hotových osobních aut, které jsou v Británii populární, a které dosahují 49 miliard korun.“
„Pokud bychom předpokládali pokles českých vývozů (přímých i nepřímých) do Velké Británie o 20 %, tak pro dopad na českou ekonomiku nestačí pronásobit toto číslo očekávaným poklesem. Musíme vzít do úvahy i dovozní náročnost jednotlivých odvětví. A ta se v průměru pohybuje na 46 % za celou českou ekonomiku, nicméně například dovozní náročnost automobilového průmyslu je 57 % nebo v případě výroby počítačů, elektronických a optických přístrojů dokonce 62 %,“ doplňuje Jiří Polanský, makroekonomický analytik České spořitelny.
Čím vyšší dovozní náročnost, tím nižší celkový dopad na českou ekonomiku. Čistý efekt poklesu vývozů do Británie o 20 % tak představuje 30 miliardy korun do čistých vývozů. Toto samotné snížení vývozů do Velké Británie by tak snížilo českou ekonomiku o 0,6 %. Celkový dopad by pozitivně mohla ovlivnit schopnost najít jiné odbytiště, ale naopak negativně opatrnost při investicích a pokles důvěry. Například investice by mohly snížit HDP o dalších 0,4 %. Celkový dopad této velmi tvrdé varianty brexitu by pro HDP znamenal pokles o 1,1 %.
Dopady jednotlivých scénářů brexitu
Co nastane v případě měkkého a co v případě tvrdého brexitu?
|
Odchod s dohodou = „soft“ brexit |
Odchod bez dohody = „hard“ brexit |
|
– Vystoupení z EU k 29. březnu 2019 |
– Kontroly na hranicích dle pravidel WTO – kolony na silnicích či v přístavech |
|
– Přechodné období do roku 2020 s možností jeho prodloužení o 1-2 dva roky |
– Zavedení cel a netarifní překážky |
|
– Nemožnost hlasovat o evropských zákonech ale povinnost se jimi po přechodné období řídit |
– Oslabení libry |
|
– Zachování práv občanů EU, kteří žijí na území UK a Britů žijících v EU |
– Komplikace ve vzájemném obchodě, dlouhé uznávání technických norem |
|
– UK zaplatí EU zhruba 40 miliard liber |
– Zastavení leteckého provozu mezi EU a UK (vůle dojednat opatření, aby letový provoz v případě tvrdého Brexitu nebyl narušen) |
|
– Omezení volného pohybu občanů z EU po uplynutí přechodného období |
– Obrovská nejistota pro občany EU žijící v UK a pro Brity žijící v zemích EU |
|
– Irská pojistka aneb jak zabránit vzniku pevné hranice: pokud by EU s UK neuzavřely dohodu o volném obchodu do konce roku 2020, vznikl by společný celní prostor EU s UK a pro Severní Irsko by platila některá pravidla jednotného trhu EU – nemohlo by tak uzavírat samostatně obchodní dohody a řídilo by se pravidly EU, i když by o nich nemohlo hlasovat |
|
|
Britská ekonomika |
|
|
– Dopad omezený, v závislosti na délce přechodných období: +/- 1 % do HDP |
– Pokles HDP o 4 až 8 % (podobný propad jako během globální finanční krize) |
|
– Pokles britských vývozů o 2 % |
– Pokles britských vývozů o 8-16 % (1/5 efekt dovozních tarifů a 4/5 efekt netarifních bariér) |
|
– Pokles dovozů do UK o +/- 2 % |
– Pokles dovozů do UK 8-16 % |
