Schválená novela by příští rok mohla umožnit kabinetu zvýšit starobní penze v průměru až o tři sta korun měsíčně, ale koalice se zatím shoduje na valorizaci o dvě stě korun. Zvýšení by podle zákona mohlo činit kolem 180 korun.

Politické tanečky kolem důchodů, kvůli pár stovkám, a neschopnost politických stran dohodnout se na všeobecně přijatelných krocích, jsou ale především jasným varováním pro dnešní produktivní generaci, jejíž důchodový věk se neustále zvyšuje.

V kolika letech do důchodu?

Lidé v produktivním věku nemají ani potuchu, jaký jednou budou brát důchod, ale naprosto přesně vědí, že důchodový věk se každoročně zvyšuje u mužů o dva měsíce a o čtyři měsíce u žen. A česká vláda v současnosti zvažuje věkový limit, kdy by lidé měli odcházet do penze. Propočítávají se varianty 65 a 67 let. Ale kvůli sporům v kabinetu se o tom rozhodně pravděpodobně až v létě.

Tzv. pevný věk odchodu do penze je jedním z bodů koaliční smlouvy kabinetu premiéra Bohuslava Sobotky, ale zatímco sociální demokraté prosazují nižší hranici (65 let), ministr financí Andrej Babiš ji chce o dva roky zvýšit. „Potřebujeme, abychom po roce 2020 a 2030 mohli vůbec nějaké důchody vyplácet,“ komentovala to nedávno expertka ODS pro sociální oblast Lenka Kohoutová.

Spotřebitelský koš důchodců

Odborná komise pro důchodovou reformu vedená předsedou Martinem Potůčkem by měla již brzy předložit návrhy, jak valorizaci penzí v budoucnu změnit. „V diskusích převažuje názor, že rozevírání nůžek mezi reálnou mzdou a výší důchodu v minulosti je do jisté míry způsobeno také tím, že se index růstu cen vztahoval na celou populaci, nikoli na spotřebitelský koš důchodců,“ uvedl minulý týden předseda komise v České televizi.

Pokud by se valorizace vázala na spotřebitelský koš důchodců, tak by se při pokračování trendu z minulého desetiletí v budoucnu výrazně snížil počet důchodců pod hranicí chudoby. Podle Potůčka padaly i návrhy, aby se růst starobní penze odvíjel od poloviny růstu reálných mezd.

Podle šéfa odborné komise je na západ od našich hranic běžné, že na penzích svých zaměstnanců se více podílejí zaměstnavatelé. „U nás přispívají zaměstnavatelé do třetího pilíře, ale rozhodně příspěvky nejsou takové jako na Západě, a myslím, že by mohly v dlouhodobější perspektivě systému pomoci,“ konstatoval.

Důchodový systém v mínusu

Poněkud kontroverzně lze pohlížet na Potůčkovo tvrzení, že „diskuse o problémech důchodového systému je zaplevelena mýty, a jedním z nich je, že náš důchodový systém je v deficitu“.

Nesporným faktem totiž je, že tuzemský důchodový systém je dlouhodobě v mínusu. I když byly vloni příjmy ze sociálního pojištění rekordní a dosáhly téměř 352 miliard, na úhradu penzí to nestačilo. Stát musel důchodcům vyplatit ještě o bezmála 34 miliard víc.

Na deficitu důchodového systému se stále více podepisují změny ve společnosti. Do penze se sice odchází později, ale lidé se dožívají vyššího věku, takže doba, kterou prožijí v důchodu, se neustále prodlužuje. Ze statistik vyplývá, že člověk, který odešel do důchodu v roce 1970, pobíral penzi průměrně jedenáct roků. O třicet let později se už doba v důchodu prodloužila na dvacet let a tento údaj stále roste.

Více než 2,3 milionu penzistů

Podle zákona se vyplácené penze v Česku zvyšují vždy na začátku roku. Zvyšování ovlivňují dva faktory – růst cen a třetina růstu reálných mezd. Vzhledem k tomu, že oba ukazatele byly za poslední rok nízké, promítlo se to i do průměrné částky důchodu, který vzrostl o 40 korun. I proto zákonodárci rozhodli o tom, že důchodci letos dostanou jednorázově přidáno 1200 Kč. Aktuálně pobírá v ČR starobní důchod více než 2,3 milionu lidí.

Dodejme, že podle údajů Českého statistického úřadu mají nejvyšší průměrnou starobní penzi důchodci v Praze – a to přes 12 tisíc korun. V závěsu za nimi ji středočeští důchodci s jedenácti a půl tisíci Kč, zatímco senioři v Olomouckém nebo Karlovarském kraji pobírají v průměru něco málo přes 11 000 korun. V celorepublikovém průměru vloni měsíčně vyplácel stát každému důchodci 11 334 korun.

Spoléhat se na stát?

To, co politici kolem důchodů prezentují v médiích, jen potvrzuje, že spoléhat se na stát není tím nejlepším řešením. Své o tom ví také 85 tisíc účastníků důchodového spoření ve zrušeném tzv. druhém pilíři.

Tito lidé, kteří se rozhodli vzít částečně odpovědnost za své důchody na svá bedra, budou nyní muset doplatit důchodové pojištění, pokud budou chtít zachovat procentní výměru státního důchodu. Podle České správy sociálního zabezpečení ale bude možné požádat o takové doplacení pojistného nejdříve 1. 1. 2017.

Grunt a vejminek

A spoléhat se na penzijní fondy? Ty mají rok co rok dávat procento k procentu a peníze, co si člověk ukládá, postupně zhodnocovat. Opak je ale v současné době pravdou. Za letošní první čtvrtletí peníze v účastnických penzijních fondech ztratily 0,9 procenta. V průměru. Některé ovšem letos už vykazují propad až pět procent. Psali jsme o tom.

Nejspíše bychom se na důchod měli připravit tak, že si včas zajistíme vlastní bydlení. A pokud nám něco zbyde, ukládat si to stranou a bokem. Vzhledem k úrokovým sazbám spořicích účtů nebudou ani banky tou správnou volbou při běhu na dlouhou trať.

Takže? Dočkáme se opět vejminkářství? Ne, to není legrace. Některé analýzy už o tom vážně hovoří.