Každý Čech loni v práci v průměru proflákal 41 tisíc korun

Analýza

Pracovní den má sice oficiálně osm a půl hodiny, pro průměrného Čecha je ovšem o hodinu a jednu minutu kratší. To je doba, kterou zaměstnanci nestráví přidělenou prací, ale třeba projížděním internetu. Převedeno do průměrné mzdy to znamená, že zaměstnavatel tratil na jednom svém pracovníkovi 163 korun denně, tedy 41 175 ročně. Ukazuje to průzkum společnosti truconneXion, která se výpočtem „proflákané“ pracovní doby zabývá dlouhodobě.

Z počítačů na mobil se přesunuje většina mimopracovních aktivit, které zaměstnance rozptylují a zdržují od práce. Foto: Pixabay

Z analýzy této společnosti vyplývá, že zaměstnanci strávili vloni mimopracovními aktivitami 61 minut, což je 3 minuty více než v roce předchozím. Převedeno na peníze jde o nárůst o 14 „proflákaných“ korun denně. Znamená to, že se ztráta zaměstnavatelů v roce 2016 poprvé za osm let sledování mimopracovních aktivit vyšplhala přes 41 tisíc korun za rok za jednoho zaměstnance. Pro srovnání: například v roce 2011 to bylo necelých 30 tisíc korun, v roce 2015 přibližně 37,5 tisíc. Tyto částky vynaložily firmy na mzdách, aniž by byly podloženy reálnou prací.

Měření se zaměřuje na administrativní profese, tedy tam, kde je výpočetní technika každodenním pracovním nástrojem. Firma truconneXion pomáhá společnostem optimalizovat využívání informačních technologií a zjišťovat, jak je zaměstnanci reálně využívají.

„Loni firmy stálo měsíční zahálení jednoho zaměstnance v průměru 3 431 korun, což v celoročním úhrnu představuje 41 175 korun. To je o 3 616 korun více než v předchozím období. V průměru si tak loni každý administrativní zaměstnanec udělal bez svolení zaměstnavatele více než měsíční placenou dovolenou,“ řekl Martin Hnízdil, AuditPro manažer ze společnosti truconneXion. Obdobná situace platí jak v podnikatelském, tak nepodnikatelském sektoru.

Nejčastěji totiž pracovníci tráví čas v práci na sociálních sítích, čtením zpráv na zpravodajských portálech, soukromou on-line komunikací a nákupy. Za nárůstem promrhaného času stojí zejména chytré mobilní telefony, které ve funkčnosti a možnostech zábavy snadno nahradí klasický stolní počítač. Zároveň nejsou mobily zaměstnavateli obvykle centrálně spravovány.  Z mobilů a tabletů se v závěru loňského roku uskutečnilo více než 60 procent mimopracovních přístupů k internetu, vyplývá ze statistik nástroje AuditPro.

„Z počítačů na mobil se přesunuje většina mimopracovních aktivit, které zaměstnance rozptylují a zdržují od práce. Na firemním notebooku si většina zaměstnanců Facebook spustit nedovolí, ale na telefonu téměř každý. Firmy totiž monitorují hlavně počítače a mobilní zařízení stojí mimo jejich zájem. To se ale začíná podstatně měnit,“ konstatoval manažer Hnízdil.

Počítače a nyní i chytré telefony jsou proto na pracovišti stále častěji vybaveny technologiemi, které umí zajistit bezpečnost firemních dat a zároveň vyhodnocovat efektivitu práce. Z firem, které se doposud zabývaly pouze správou a monitoringem počítačů, loni využívalo řešení pro správu mobilních zařízení pouze 22 procent. „Letos očekáváme nárůst o osm procentních bodů na celkem 30 procent,“ dodal Martin Hnízdil.

Sdílet:
{{ comments.toggle_text }}

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Další z rubriky Zaměstnání

Mzdy v IT už narazily na strop

Oblast informačních technologií dlouhodobě nabízí nadstandardní výdělky. S rostoucím nedostatkem kvalifikovaných lidí tento trend stále sílí.  rozsáhlého průzkumu, který provedla personální agentura Grafton …

O výpovědi se vyplatí diskutovat nebo se soudit

Chcete-li dát v práci výpověď, tak nikdy ne ústně, ale vždy jen písemnou formou. A jak jsme uvedli před týdnem v Poradně, totéž platí o výpovědi dané zaměstnavatelem. V obou případech se k takovému aktu přistupuje, …

Nejčtenější

Investiční životní pojištění: Běžní spotřebitelé vs. „podvedení klienti“

NázorTéma týdne
Je s podivem, že jsou to více než dva měsíce, co tuzemská média začala informovat o aktivitě „poškozených klientů“ pojišťoven v oblasti investičního životního pojištění (IŽP), ale žádné z nich se blíže nepozastavilo nad „modelovými příklady“, které na březnové tiskové konferenci představil Jiří Chvojka. Mluvíme o paní z Prahy, co měla sjednáno devět IŽP a o pánovi z Moravy, jenž vložil do finančního produktu, …
Rolovat nahoru