Dva tisíce náhodně vybraných Finů budou po dva roky od státu dostávat 560 eur měsíčnězdroj: Pixabay.com

ANALÝZA: Kromě platu ještě 13,5 tisíc měsíčně od státu. Brali byste to?

Finsko letos zkušebně zavádí takzvaný všeobecný základní příjem. Znamená to, že každý by měl nárok na stejně vysoký státní příspěvek – bez ohledu na svůj příjem či majetek. Taková dávka by v budoucnu mohla nahradit složité sociální systémy. Jak by takový všeobecný základní systém fungoval v Česku? A kolik by lidé brali?

S myšlenkou na zaručený příjem přišel těsně po druhé světové válce ekonom Milton Friedman. Dnes se koncept základního nepodmíněného příjmu neboli basic income dostává do popředí kvůli obavám, že digitální technologický pokrok časem nahradí většinu lidské práce stroji.

Basic income – rovná dávka pro všechny bez ohledu na příjem či majetek – má přinést zjednodušení administrativy, snížení byrokracie a poskytnout základní živobytí bez výjimky každému, kdo pracuje, pracovat nemůže nebo pracovat nechce. Tento systém by tak například mohl zrušit náklady na úředníky nebo zastropovat přebujelé sociální dávky.

DVA TISÍCE NÁHODNĚ VYBRANÝCH

První zemí na světě, která otestuje zaručený příjem na celostátní úrovni, je Finsko. Od letoška zavádí tento systém zkušebně pro skupinu dvou tisíc náhodně vybraných nezaměstnaných občanů. Od státu budou po dva roky namísto podpory v nezaměstnanosti a případně dalších dávek dostávat 560 eur měsíčně (něco přes 15 tisíc korun) – bez jakýchkoliv podmínek.

„Finské úřady by pak měly dospět k závěru, zda lze touto cestou zjednodušit sociální systém a motivovat lidi více k práci,“ řekl Miloslav Kufa, finanční ředitel finanční skupiny Ramfin. Dodal, že účast v experimentu nelze odmítnout a po roce budou navíc úřady vyhodnocovat, jestli se nerozšíří na další občany.

Obdobné projekty už v minulosti zkoušely nebo stále zkoušejí i jiné země. „Například vlády Aljašky a Macaa posílají svým občanům peníze ve formě jednotně vysokého transferu každoročně. Experiment se základním příjmem probíhal v letech 2008 až 2009 v Namibii. Další pilotní projekty běží od roku 2011 v Indii,“ uvedl David Marek, hlavní ekonom společnosti Deloitte. Podle něj má v jistém slova smyslu alespoň částečně zaveden základní příjem celá řada zemí, včetně České republiky. „Sleva na dani na poplatníka je do jisté míry ekvivalentem základního příjmu,“ vysvětlil Marek.

Naproti tomu ale Švýcarskoloňském referendu měsíční příjem 2,5 tisíce franků (zhruba 61 tisíc korun pro každého) odmítlo.

KOLIK BY BRAL ČESKÝ OBČAN?

Nabízí se samozřejmě otázka, zda by bylo možné tento koncept zavést i v České republice a jak by byl basic income vysoký. Někteří experti soudí, že by se podobný experiment v závislosti na vývoji ekonomiky mohl zkusit tak za pět let.

S ohledem na ekonomickou realitu by měl být základní příjem někde mezi životním minimem (3410 Kč) a zhruba čtvrtinou průměrné mzdy, která je aktuálně něco přes 27 tisíc korun. Příliš vysoký příjem totiž nemotivuje lidi pracovat, což se vymstilo právě Švýcarsku.

K výšce necelé čtvrtině průměrné mzdě se přiklání i ekonom David Marek. „Pokud bychom aktuálně nahradili všechny sociální příspěvky a dávky, přičetli celkovou hodnotu uplatněné slevy na dani a to celé vydělili počtem obyvatel České republiky, dostali bychom se k roční částce 79 554 korun. Měsíčně by tedy na jednoho člověka připadalo 6 630 korun,“ uvedl.

Jenže taková částka je hluboce pod hranicí chudoby. „Úvahy o případném budoucím nastavení základního garantovaného příjmu by se měly blížit spíše ke dvojnásobku aktuálních možností českých veřejných financí, čímž bychom eliminovali riziko chudoby,“ uvedl Michael Pokiser ze skupiny Ramfin. Hranice chudoby bývá obvykle definována jako 60 procent mediánu mezd. „V Česku je aktuálně hranice chudoby 13 423 korun měsíčně na osobu, tedy zhruba dvojnásobek základního příjmu při současných možnostech rozpočtu,“ poznamenal ekonom David Marek.

Vyšší úroveň basic income by tedy nutně znamenala i vyšší daňové zatížení. „Celkové náklady by se při takto vysokém základním příjmu vyšplhaly na 1,7 bilionu korun ročně a k jejich pokrytí by se celkové daně musely zvýšit na 54 procent HDP ze současných 34 procent HDP,“ dodal Marek. Připomněl, že nejvyšší celkové zdanění na světě je nyní v Dánsku, kde složená daňová kvóta činí 49 procent HDP. Uvidíme, jestli se v Česku někdy basic income dočkáme.

Petr Starý

Share

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *