Na spořicím účtu můžete i prodělat

Na spoření v bance ještě nikdo niky nezbohatl. Teď ovšem může být ještě hůř: Na spořicích účtech můžete dokonce prodělat. Pro koho se tedy vyplatí spořicí účty, které jsou v nabídce prakticky všech bankovních domů?

Současná doba spořílkům moc nepřeje. Pokud si chcete uložit peníze, které momentálně nepotřebujete, na spořicí účet, nečekejte, že z vás budou za pár let boháči. Nic moc nevyděláte. Nebo dokonce proděláte, pokud se aktuálně nízká inflace začne zvyšovat. „Poprvé v historii našeho několikaletého porovnávání spořicích účtů můžete na úsporách skutečně prodělat,“ potvrdil Lukáš Zelený, expert spotřebitelského časopisu dTest.

NAD JEDNO PROCENTO VÝJIMKA

Z jeho zářijového podrobného průzkumu vyplynulo, že několik bank, respektive záložen ještě nabízí na spořicích účtech úrok mírně převyšující jedno procento. Jde ale o výjimky. Obvyklá míra je půl procenta, v některých peněžních ústavech dokonce ještě nižší.

„Vezmeme-li přesná data Českého statistického úřadu, dosáhla v srpnu meziroční inflace 0,6 procent. Co to znamená? Pokud bychom počítali, že za rok to bude vypadat stejně, jakákoliv úroková míra pod 0,6 procent znamená, že si reálně odnesete méně, než jste do banky vložili,“ upozornil Zelený, podle něhož se více než kdy jindy vyplatí poohlédnout po alternativních investičních nástrojích, například po podílových fondech.

NEJVÝHODNĚJŠÍ JE ANO

Podle dTestu vycházela podle zářijového srovnání spořicích účtů s okamžitou dostupností vložených peněz jako nejvýhodnější nabídka spořitelního družstva Ano. Pokud si u něj uložíte 50 tisíc korun, po jednom roce na tom vyděláte 505 korun. Na druhém místě skončil Moravský peněžní ústav s 236 korunami, třetí Sberbank s 226 korunami. U Airbank, Equa bank, ING Bank, mBank a Moneta Money Bank je shodný výnos 213 korun. U dalších peněžních ústavů je zisk pod 200 Kč.

Oproti spořicím účtům je o něco výhodnější je situace u termínovaných vkladů, kde můžete dosáhnout až na dvouprocentní úrok. I v tomto případě jde ovšem o výjimky, a to ještě mezi záložnami. U velkých bank je úrok pod dvěma procenty. I tak je zde přece jen vyšší naděje, že vám vložené peníze něco vydělají i v případě, kdyby inflace povyskočila. Větší nejistota je už v případě několikaletého výhledu. U termínovaných vkladů si navíc peníze nemůžete vybrat dříve, jinak vám hrozí pokuta, která vám případný výdělek může i zcela vymazat.

I když u záložen už také platí, že z pohledu střadatelů jsou výrazně výhodnější. Od loňského ledna totiž musí platit více do fondu pojištěnců vkladů, což i snižuje výnosy. Od loňska rovněž platí, při vstupu do družstevní záložny je poměr mezi vkladem a členským „poplatkem“ maximálně 10:1.

Přeloženo: Z ukládaných peněz vezmete jednu jedenáctinu a za ni si koupíte členský podíl. Tento vklad sice dostanete zpět, až si budete své peníze vybírat, ale můžete klidně dostat méně – členský vklad se totiž zhodnocuje jako akcie, která se může i znehodnotit. Některé záložny kvůli tomu přestaly nabízet spořicí účty a zůstaly jen u termínovaných vkladů.

A JEŠTĚ JEDNOU ANO

U termínovaných vkladů je podle rovnání dTestu nejvýhodnější opět spořitelní družstvo ANO. Pokud si u něj uložíte 50 tisíc korun, za rok vám to přinese 985 korun. Na druhém místě je spořitelní družstvo Artesa s 966 korunami a na třetím záložna Creditas s 583 korunami.

A ještě několik dalších příkladů: Era Poštovní spořitelna 553 Kč, Moravský peněžní ústav 275 Kč, Wüstenrot 128 Kč, mBank 106 Kč a Fio banka 94 korun. Jiné velké bankovní ústavy se mezi nejvýhodnější produkty kvůli nízkým úrokům nedostaly.

Má tedy vůbec smysl ukládat si peníze na spořicí nebo termínovaný vklad? „Berete-li úspory jako svou finanční rezervu, spoření se nevzdávejte. Pořád platí, že když dojde k nenadálým událostem, je lepší mít rezervu, z níž můžete čerpat, než laciný úvěr, který nemáte z čeho splácet,“ tvrdí Lukáš Zelený z dTestu.