Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) předpokládá v letošním roce vývoj globální ekonomiky o něco horší, než ještě v listopadu 2015 předpokládala. Podle OECD poroste letos globální HDP o 3 procenta, což je stejné tempo jako v roce 2015, ale oproti listopadové prognóze je tento odhad o 0,3 procentního bodu nižší.

Mezinárodní měnový fond (MMF) v dubnu také zhoršil výhled světové ekonomiky na letošní rok na 3,2 % z lednové předpovědi 3,4 % a z říjnových 3,6 %. Fond ve svém pololetním výhledu upozornil, že období pomalého růstu je už příliš dlouhé, což světovou ekonomiku vystavuje řadě rizik.

Organizace spojených národů (OSN) 13. 5. 2016 zhoršila předpověď růstu světové ekonomiky na letošní rok jen na dokonce 2,4 %, zatímco ještě v prosinci jej odhadovala na 2,9 %. Za zhoršení odhadu může zejména nepříznivý vývoj v zemích Latinské Ameriky a Afriky, uvádí pololetní prognóza OSN.

Riziko finanční nestability se zvýšilo

„Riziko finanční nestability se podstatně zvýšilo,“ varuje OECD. „Některé země rozvíjejících se trhů jsou zranitelné případnými měnovými otřesy a dopady vysokého vnitřního zadlužení,“ dodává ve své zprávě.

Mezi významnými ekonomikami, které se nachází v recesi, jsou zatím jen Brazílie a Rusko. Propad se ale ukazuje daleko hlubší a déletrvající, než se původně předpokládalo. Největší ekonomika Latinské Ameriky se podle OECD letos propadne o 4 %, zatímco předchozí predikce počítala jen o 2,8 %.

Tlak na globální ekonomiku

Americká ekonomika podle OECD čelí kvůli sílícímu dolaru „protivětru“, který začíná negativně ovlivňovat exporty, a kvůli laciné ropě, což tlumí investice do energetiky. Poslední report hrubého domácího produktu na první kvartál letošního roku byl jen na půl procenta, i přes odhady na 0,7%.

„Vyhlídky globálního růstu na roky 2016-17 zůstávají zřetelně pod trendy platnými před poslední krizí. Na globální ekonomiku vyvíjí tlak dlouhé období pomalého růstu produktivity a slabých investic,“ poznamenala OSN, z jejíž zprávy citovala agentura Reuters.

Vyčerpaná munice

„V podstatě jsme vyčerpali všechnu munici pro boj s recesemi,“ řekl William White – který od roku 1994 působí v Bance pro mezinárodní vypořádání v Basileji, nazývané také bankou všech centrálních bank. A dodal: „Součástí řešení krize po pádu bankovního domu Lehman Brothers (to odstartovalo globální ekonomickou krizi v roce 2008 – pozn. red.) byly i rozvojové trhy. Nyní jsou tyto trhy jen dalším problémem.“

Podle něj jde o gigantický objem půjček a dluhu, kterým finanční instituce v době ekonomického útlumu vyvažovaly své propady na hlavních ekonomických trzích.

Nemáme tušení, jak se s deflací vypořádat

George Soros, věhlasný finančník maďarského původu a jeden z nejbohatších mužů světa, pro změnu varoval před deflací, která je sice aktuálně především čínským problémem, ten se ale může snadno přenést na zbytek světa. Připomněl, že svět naposledy čelil deflaci při Velké hospodářské krizi v roce 1929, a proto nikdo nemá tušení, jak se s deflačním prostředním vyrovnat.

„Nikdo z nás takovou situaci nezažil. Naposledy se to přihodilo v 30. letech. Kdo byl tehdy už naživu, určitě nebyl v ekonomicky aktivním věku. Nemáme tušení, jak se s deflací vypořádat. Situace se naprosto liší od toho, co známe. Teď se jí musíme postavit,“ konstatoval finančník.

Zadlužení je globálním problémem

„Celkové zadlužení světa se za posledních osm let dále prohloubilo a dosáhlo takových úrovní, že se stává silným zdrojem globálních problémů,“ prohlásil White. „Až přijde další recese, zjistíme, že velkou část těchto dluhů nebude nikdy možné splácet, natož zcela splatit. Bude to velmi nepříjemné pro všechny, kteří věří, že vlastní hodnotná aktiva,“ uvedl před časem bankéř v Davosu.

„Evropští věřitelé se pravděpodobně budou muset vypořádat s ohromným odpisem dluhů a sestřihem svých účtů. Evropské banky již nyní přiznávají nesplacené úvěry v hodnotě téměř biliónu dolarů. Jsou navíc silně exponované vůči rozvíjejícím se trhům a téměř jistě se provalí další množství špatných úvěrů, které dosud nikdo nepřiznal,“ tvrdí White, jenž známý tím, že si rozhodně nebere servítky.

Ekonomika tíhne ke krizi

Evropské bankovnictví může vyžadovat nepředstavitelně velké množství dodatečného kapitálu. Ekonomický stimul z tištění peněz za nulových úrokových sazeb, který po krizi Lehman Brothers rozjely velké centrální banky, se podle Whitea přelil do Asie a na rozvojové trhy. Tam nafoukl dluhové bubliny a způsobil silný nárůst dolarových půjček, které při volném toku kapitálu není možné nijak kontrolovat.

Jako výsledek jsou nyní i tyto rozvojové regiony až po krk v „bahně“. Celkový vládní a soukromý dluh se tam vyšplhal k rekordním hodnotám: 185 % HDP u rozvíjejících se zemí a 265 % HDP u členských zemí OECD. V obou případech se hodnoty dluhu zvýšily o 85 % ve srovnání s hodnotami z vrcholu ekonomického cyklu z roku 2007.

Spouštěč další krize?

A co je nejhorší? White jako hlavní autor nedávné zprávy o budoucnosti pokrizového centrálního bankovnictví v rámci skupiny zemí G30 upozornil, že nelze předpovědět spouštěč další krize, jelikož světová ekonomika již je zcela vykolejená a neodvratně míří ke kolapsu. Miliardář Soros tvrdí, že „nás čeká tvrdé přistání a že svět se řítí do něčeho, s čím si nebude vědět rady.“  

Naděje však umírá naposledy, možná že světoví bankéři znovu vymyslí něco „chytrého“, jako například daleko hlubší záporné úrokové sazby, zestátnění penzijních fondů anebo „shazování peněz z helikoptér“.

Autor je hlavním analytikem společnosti Zlato a.s.