Osm z deseti matek malých dětí považuje za hlavní překážku svého návratu do zaměstnání nemožnost využít flexibilní formy prácezdroj: Pixabay

ANALÝZA: Volnější pracovní doba pro matky s dětmi. Opravdu to nejde?

Pokud se chce matka po mateřské vrátit do práce, obvykle narazí na zásadní problém: pevná pracovní doba od rána do odpoledne na určeném místě. Mnohé ženy pak těžko hledají práci ve svém oboru a stávají se profesionálními matkami, kterým se uplatnění v odpovídajícím zaměstnání rok od roku vzdaluje.

Jsou to dva zdánlivě nesouvisející průzkumy, které se týkají pracovních míst. Ale zapadají do sebe docela přesně. Z nedávné analýzy agentury Randstad vyplynulo, že nabídky práce na plný úvazek představují více než 90 procent všech aktuálně inzerovaných pozic. Pouze zhruba pět procent jsou místa na zkrácený úvazek a přibližně stejný počet brigády.

A teď druhý průzkum, který provedla aliance Byznys pro společnost: Ukázal, že osm z deseti matek malých dětí považuje za hlavní překážku svého návratu do zaměstnání nemožnost využít flexibilní formy práce – tedy zkrácený úvazek nebo pohyblivou pracovní dobu.

Jsou tu samozřejmě ještě další důvody. Každá druhá matka si například stěžuje na nedostupnost školky. A co je možná vůbec nejzávažnější: rodiče (tedy nejen matky, ale rovněž otcové) se často setkávají s předsudky ohledně skloubení rodičovství a profesního života.

ČESKO MATKÁM NEPOMÁMÁ

Česká republika má mezi zeměmi Evropské unie jeden z nejhůře nastavených systému na uplatnění žen na trhu práce. Narození dítěte je spojeno s dlouhodobým přerušením pracovní kariéry a vede k velmi nízké zaměstnanosti žen s předškolními dětmi. Jak ukázal už citovaný průzkum Byznysu pro společnost, jen 44 procent žen s dítětem ve věku do pěti let pracuje.

„Negativní dopady mateřství jsou způsobené kombinací několika faktorů. Česká republika nabízí jednu z nejdelších rodičovských dovolených v Evropské unii a na světě. Oproti tomu podpora rodin s dětmi formou služeb péče o děti je velmi nízká. Dostupnost institucionální péče pro děti do tří let věku tak patří k nejnižším v unii,“ řekla na konferenci Charta diverzity: matky a otcové vítáni ekonomka Klára Kalíšková z institutu CERGE.

„Dalším faktorem je nedostatečná nabídka částečných pracovních úvazků, které by umožnily ženám postupný návrat do práce. Na částečný úvazek pracuje v České republice pouze devět procent žen, zatímco průměr Evropské unie je 32 procent. Nízké zapojení otců do péče o děti je pak dalším faktorem, který znesnadňuje ženám sladění pracovního a rodinného života. Pouze dvě procenta osob na rodičovské tvoří v Česku muži, zatímco evropský průměr je deset procent,“ dodala Kalíšková.

MÁLO FLEXIBILITY, HODNĚ PŘEDSUDKŮ

V Česku navíc přibývá žen, které jsou přesvědčeny, že příčinou jejich neúspěšného návratu do práce po mateřské či rodičovské dovolené je právě nemožnost využít zkrácený úvazek. V aktuálním průzkumu Byznysu pro společnost to uvedlo 83 procent žen, zatímco v roce 2017 to bylo 71 procent. Zvyšuje se i počet žen, které uvádí jako příčinu neúspěšného návratu do práce nemožnost využít flexibilní pracovní dobu – tvrdí to 80 procent dotazovaných žen oproti 65 procentům v roce 2017. Třetí příčinou je pak zmiňovaná nedostupnost zařízení předškolní péče pro děti.

„Roste procento žen, pro které je flexibilita práce klíčovým faktorem návratu do práce. Jde především o zkrácené úvazky a flexibilní pracovní dobu. Z výzkumu i našich zkušeností bohužel plyne, že rodiče jsou na českém pracovním trhu stále nevyužitou silou. Na druhou stranu se stále více firem snaží s tímto potenciálem pracovat a přichází s programy, které vychází rodičům vstříc,“ řekla Pavlína Kalousová, předsedkyně aliance Byznys pro společnost.

Dalším zásadním problémem jsou předsudky, jimž musí ženy čelit. Neochota zaměstnavatele matku s dětmi zaměstnat, je často dána právě předsudky – jak uvedla více než polovina žen v průzkumu. Mezi nejčastější patří názory, které se týkají délky rodičovské dovolené: „Matka má být doma co nejdéle, jinak je to špatná matka.“ Nebo že skloubení práce a rodiny je špatným vzorem a kariéry žen musí být upozaďovány. Ze strany zaměstnavatelů zase matky narážejí na tvrzení, že „matky jsou problémové a stejně mají stále nemocné děti“.

Mnohé ženy mají špatné zkušenosti i s lidmi v okolí svého bydliště. V matkách vyvolávají pocit méněcennosti, pokud se plně nevěnují péči o dítě. Platí například obecně rozšířená představa, že žena, která si platí hlídání, není dobrá matka. Anebo názory typu dítě, které není tři roky doma, má trauma, případně jsi špatná máma, když upřednostňuješ své zájmy před zájmy dítěte. Na předsudky mnohdy narážejí i otcové, pokud právě oni chtějí pečovat o dítě a umožnit vrátit se ženě třeba do vysoké manažerské pozice.

MÁLO KRÁTKÉ PRÁCE

A i když v Česku roste skupina zaměstnanců, kteří by preferovali kratší pracovní úvazek, čeští zaměstnavatelé na to zatím příliš neslyší. A to je také hlavní důvod, proč Česká republika v nabídce zkrácených úvazků stále silně zaostává za průměrem Evropské unie. Podle personální agentury Randstad jde přitom o velmi efektivní nástroj, jak v dnešní nelehké situaci na trhu práce přilákat nové lidi, nebo si udržet ty stávající.

„Zkrácené úvazky v České republice stále tvoří jen pět procent všech pracovních úvazků, přičemž průměr v Evropské unii je 19 procent. Při pohledu na pracovní nabídky sice vnímáme růst flexibility, ovšem spíš v rovině tolerance rozložení klasické pracovní doby v rámci dne,“ řekla Alžběta Honsová, marketingová manažerka české pobočky společnosti Randstad.

S tím, že v oborech jako jsou například podnikové služby, administrativa, IT anebo zdravotní a sociální péče již zaměstnavatelé pomalu dávají kratším úvazkům zelenou, byť ani zde to není významné procento. Vidí totiž, že to je jedna z cest, jak se zaměřit na tři dosud opomíjené cílové skupiny na trhu práce: Matky a rodiče na mateřské a rodičovské dovolené, studenty a lidi ve věkové skupině nad padesát let.

Firmy jsou zejména v posledním roce více ochotné ke zkráceným úvazkům v případě návratu svých zaměstnankyň z mateřské či rodičovské dovolené. Například v oboru podnikových služeb, ve kterém pracuje více žen než mužů, se snaží ženy přilákat na celou řadu zajímavých benefitů, které jim umožňují skloubit rodinu a kariéru.

Podle průzkumu ABSL, asociace sdružující firmy z oblasti podnikových služeb, využívá zkrácený úvazek či flexibilní model spolupráce celkem deset procent zaměstnanců tohoto sektoru. Rodičům centra služeb vycházejí vstříc i nabídkou možnosti práce z domu: podle zmiňovaného průzkumu nabízí možnost plného anebo částečného home office 80 procent českých center podnikových služeb a přes 60 procent zaměstnanců tuto možnost také využívá. Přibývá rovněž společností, které buď zajišťují svým zaměstnancům místa v mateřských školách, zřizují dětské skupiny na pracovišti nebo aspoň vyčlení jednu „dětskou místnost“, kam si rodiče mohou přivést své děti i s chůvou. Časté je třeba rovněž „sdílení“ jedné chůvy více rodiči právě na pracovišti.

BEZE ZMĚNY V PRŮMYSLU

Ovšem například oblast výroby a průmyslu naopak možnost pracovat na zkrácený úvazek nenabízí prakticky vůbec. Hlavním důvodem je především to, výrobní firmy nejsou schopny zkrácené úvazky zakomponovat do svého produkčního cyklu a zatím se stále brání jakékoli změně. Řešením by mohlo být rozdělení jednoho pracovního úvazku mezi více lidí, to ovšem české firmy odmítají, a to zejména z obavy z vyšší administrativy a náročnosti při řízení lidí.

Experti ze společnosti Randstad však radí, že s rozšířením nabídky zkrácených pracovních úvazků a dalších pružných modelů by firmy neměly otálet, a to v žádném ze segmentů trhu. Zejména s nástupem generace mileniálů se totiž výrazně mění preference pracovníků – chtějí mít možnost pracovat z domova, pracovat na částečný úvazek anebo na bázi crowdsourcingu. Flexibilní pracovní uspořádání a uvolněnější pracovní prostředí se tak stane klíčem k atraktivitě zaměstnavatele a udržení zaměstnanců.

Petr Starý

Share

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *