Antidiskriminační zákon. Sice budí emoce, soudy ale dosud řešily jen 62 kauz

Pouze 62 dosouzených případů za deset let – taková je bilance účinnosti antidiskriminačního zákona. Ten vyvolává více než půl roku značné vášně kvůli navrhované novele, která je aktuálně zařazena do prvního čtení v Poslanecké sněmovně.
Vedle rasy a zdravotního postižení se lidé setkávají nejčastěji s diskriminací kvůli věku. Ilustrační foto: Depositphotos.com

„Statistika ukazuje, že se nepotvrdily obavy ze zneužívání zákona. Ze šesti desítek sporů bylo 13 zastaveno a u dvou dosáhli účastníci smíru,“ vypočítává veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová. Soudy podle ní potvrdily diskriminaci ve dvanácti případech, přičemž nejčastěji šlo o rasovou diskriminaci nebo ústrky z důvodu zdravotního postižení. Naopak ve dvou desítkách případů se ukázalo, že ke sporu nebyl vůbec zákonem daný důvod.

V šesti případech, tedy v polovině prokázaných a odsouzených diskriminací, lidé vysoudili i odškodnění za takzvanou nemajetkovou újmu. Průměrná výše odškodného dosáhla 50 tisíc korun. Podle ochránkyně Šabatové převažuje přímá diskriminace, jakou je například odmítnutí romských dětí u zápisu do školy nebo výpověď pro nadbytečnost z důvodu věku.

PSALI JSME:
Téměř polovina starších pracovníků se kvůli věku bojí o své zaměstnání

„Případů přímé diskriminace jsme zaznamenali celkem 49. Vedle rasy a zdravotního postižení se lidé setkávají nejčastěji s diskriminací kvůli věku. Většinou jde o práci. Potěšující je, že jsme vůbec nezaznamenali případy vyplývající ze sexuální orientace,“ shrnula ombudsmanka.

Úskalím zákona, jak vyplývá z málo početné statistiky i z typů pravomocně uzavřených sporů, je fakt, že neřeší systémové chyby. Nezabývá se diskriminací větších skupin lidí. Diskriminace ale má většinou charakter vady společnosti nebo jejího chování vůči nějaké části populace. Podle veřejné ochránkyně práv se právě proto u současné novely antidiskriminačního zákona mluví o veřejné žalobě. Ta by znamenala, že se spor povede v zastoupení právě za větší skupiny osob. „Plošné řešení problémů ve společnosti potřebujeme a potřebujeme tedy i institut veřejné žaloby proti systémové diskriminaci, ať už ji bude podle zákonodárců oprávněn podávat kdokoli,“ míní Šabatová.

PSALI JSME:
Krutý život pacientů s lupénkou: ponižování a diskriminace

Sdílet:

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

Další z rubriky Právo

Závěť má sepsáno sedm procent lidí nad 50 let

Přestože u nás závěti nejsou běžnou praxí, poslední vůli sepisuje stále více Čechů – vloni to bylo téměř 21 tisíc Čechů. Rostoucí počet závětí potvrzují jak statistiky Notářské komory ČR, tak aktuální šetření …

Nejčtenější

Nechcete už pracovat? Začněte počítat…

Už se vám nechce pracovat, protože jste se podle vašeho mínění už napracovali dost? Pak je ta správná chvíle spočítat si, zda máte nárok na starobní důchod, případně předdůchod či předčasný důchod. Pokud ještě ne, …

Do důchodu v 65 letech. Nebo bude všechno jinak?

Čím jsme starší, tím více vyhlížíme magickou hranici 65 let, kdy budeme moci začít čerpat starobní důchod. Finanční prostředky, které jsme každý měsíc či jednou za rok platili státu, se nám konečně začnou vracet a …
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Partneři Portálu

NOOL
Rolovat nahoru