Čína, dosavadní „královna výroby“, dlouhodobě ztrácí na atraktivitě kvůli geopolitickému napětí, státní kontrole a reputačním rizikům. Postupně rostou i náklady na pracovní sílu. Apple proto hledá nové výrobní lokality, kde lze eliminovat rizika vysokých cel i nebezpečí krádeže dlouhodobě budovaného know-how a technologií.
Apple v současnosti prodá v USA ročně přes 60 milionů iPhonů, z nichž přibližně 80 procent bylo dosud vyráběno v Číně. To se nyní jeví jako příliš velké riziko – a výrobce to chce změnit. Jednou z možných cest je právě Indie – sice méně výkonná, ale geopoliticky stabilnější a podnikatelsky přívětivější.
Apple už dříve začal přesouvat 15 až 20 procent své výroby do této země, a to hlavně díky partnerům, jako Foxconn, kteří rozšiřují své továrny ve státě Tamilnádu. V březnu 2025 Apple například vyvezl z Indie do USA iPhony v hodnotě dvou miliard dolarů, což představovalo 97,6 procenta všech iPhonů exportovaných z Indie.
Indie se tak z „montovny záložního plánu“ postupně proměňuje v klíčového hráče. Ačkoli se Indie nemůže rovnat čínské infrastruktuře a logistice, nabízí firmám alespoň relativní jistotu, že stát nebude příliš zasahovat do jejich činnosti.
Navíc tamní vláda neprovokuje Spojené státy podporou KLDR nebo hrozbami vůči Tchaj-wanu. Přesto bude tato změna znamenat určité náklady – výroba iPhonů v Indii je totiž o pět až osm procent – a v některých případech až o deset procent – dražší než v Číně. Lze proto očekávat, že část těchto nákladů se Apple pokusí přenést na zákazníky.
Globální výrobní řetězce procházejí dramatickými změnami. Začíná se ukazovat, že deglobalizace – tedy odklon od závislosti na jediné dominantní výrobní zemi – není jen dočasným výkyvem, ale strukturálním trendem.
A zatímco firmy, jako Apple, na něj reagují pragmaticky, politici zůstávají často uvězněni v iluzi, že k výrobě na „domácím hřišti“ je třeba společnosti donutit. Opak je pravdou – firmy a jejich akcionáři vždy hledají příležitost maximalizovat zisky. A to v praxi znamená přesouvat výrobu tam, kde je to pro ně ve výsledku finančně výhodné. S tím nezmůže nic ani Donald Trump.
Autor je hlavní ekonom společnosti Argos Capital
(Redakčně upraveno)
„deglobalizace – tedy odklon od závislosti na jediné dominantní výrobní zemi“
čili: globalizace je závislosti na jediné dominantní výrobní zemi? Zajímavá interpretace pojmu. Není to přesné, ale řekl bych že je to víceméně naopak.
Dobrý den, opravdu zajímavý postřeh, avšak na základě Vámi vyfabulované interpretace a mimo celkový kontext článku. V textu nejde o popsání definice termínu deglobalizace, odklon od závislosti Applu na Číně je nepochybně příznakem deglobalizace. Tedy když Apple začal vyrábět iPhony v Číně, šlo o globalizaci, když s ní nyní končí, jde o deglobalizaci.
Redakce
Ano deglobalizace jak je popsána v článku je fakt blbost. Deglobalizace by znamenala kdyby firmy vyráběly své výrobky jen v danné zemi sídla firmy. To by ale taky znamenalo že Kajmanské ostrovy by byly velké jako Indie aby se tam ty výrobní haly vešly. A taky proto Trump oznámil šéfovy Apple aby v Indii nic nestavěl.