Argumenty pro další zvýšení úroků ČNB oslabují

Bankovní rada tuzemské centrální banky na svém červnovém zasedání ponechala tento týden úrokové sazby beze změny, tedy v souladu s očekáváním finančního trhu. Česká národní banka (ČNB) naposledy zvýšila své sazby loni v červnu a od té doby je drží beze změny, čerstvé rozhodnutí tak znamená stabilitu úroků na osmém měnově-politickém zasedání bankovní rady v řadě.
Česká národní banka naposledy zvýšila své sazby před rokem a od té doby je drží beze změny. Ilustrační foto: FAEI.cz

Na předchozím zasedání počátkem května hlasovali hned tři členové bankovní rady pro mírné zvýšení úrokových sazeb. Po květnovém zasedání bankovní rady ale z české ekonomiky chodily zprávy naznačující rychlejší odeznívání inflačních tlaků, než centrální banka čekala ve své prognóze. Názor, že v červnu ponechá ČNB úroky beze změny, tak byl na finančním trhu fakticky jednomyslný.

Za nejvíce pravděpodobný scénář považuji stabilitu úroků centrální banky i v letošním třetím čtvrtletí, v závěrečném čtvrtletí letošního roku se ale může otevřít prostor pro postupné snižování úroků. Ponechání repo sazby ČNB na nezměněné úrovni sedmi procent je v souladu s očekáváním finančního trhu.

Hlasování bankovní rady na předchozím zasedání počátkem května bylo velmi těsné, když hned tři členové ze sedmičlenné rady hlasovali pro zvýšení úroků o čtvrt procentního bodu. Stabilitu úrokových sazeb na červnovém zasedání nicméně trh očekával jednoznačně, neboť zprávy z české ekonomiky, jež přišly v uplynulých dvou měsících, hovoří proti zpřísnění měnové politiky.

Meziroční růst spotřebitelských cen v dubnu a květnu zpomalil výrazněji, než co předpokládala prognóza ČNB zveřejněná počátkem května. Výrazně se zpomaluje meziroční růst výrobních cen v průmyslu a ceny v zemědělství se v květnu dokonce vydaly k výraznému meziročnímu propadu, jenž činil o něco více než deset procent.

Česká ekonomika za letošní první čtvrtletí hlásí mezikvartální stagnaci hrubého domácího produktu (HDP) s výrazným poklesem spotřeby domácností, což taktéž zapadá do obrázku zmírňujících se inflačních tlaků. Slabší, než centrální banka očekávala, byl růst mezd v české ekonomice vykázaný za letošní první čtvrtletí.

Coby faktor, jenž střednědobě povede ke zmírnění inflační tlaků, je vnímán také fiskální konsolidační balíček, který v květnu představila vláda. Všechny uvedené faktory naznačují, že se inflační tlaky a rizika v české ekonomice zmírňují a oslabují se tak argumenty pro další zvýšení úroků ČNB.

Meziroční inflace v červnu klesne pod deset procent a další zpomalení meziročního růstu spotřebitelských cen bude pokračovat i v dalších měsících. Centrální banka ale i nadále zůstane ostražitá ohledně vývoje mezd a inflačních očekávání v české ekonomice. Stabilitu úrokových sazeb tak lze čekat i po celé třetí čtvrtletí letošního roku.

Pokud údaje o HDP a mzdách za druhé čtvrtletí, jež budou k dispozici v září, ukáží, že růst mezd zůstává v přijatelné oblasti, a že ze strany spotřeby domácností nepřicházejí inflační rizika, tak se v závěrečném čtvrtletí může otevřít prostor pro snižování úroků. To by nijak nebylo v rozporu se stávající prognózou ČNB, kterou centrální banka prezentovala na počátku května.

Autor je hlavní ekonom společnosti Generali Investments CEE
(Redakčně upraveno)

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 0
Sdílet článek
Diskuse k tomuto článku je již uzavřena