Aspoň, že jsme před pandemií zprovoznili eRecepty a eNeschopenky, říká šéf centra pro elektronizaci zdravotnictví

Rozhovor
Poučení z koronakrize? Mimo jiné se ukázalo, že se české zdravotnictví neodejde bez rozsáhlé digitalizace. „Alespoň, že jsme se dlouhými roky bojů úspěšně protrpěli do funkčních systémů eReceptu a eNeschopenky a že byl krátce před vypuknutím krize uveden do provozu Informační systém infekčních nemocí,“ říká v rozhovoru pro Finanční a ekonomické informace (FAEI.cz) Martin Zeman, ředitel Národního centra elektronického zdravotnictví ministerstva zdravotnictví.
Martin Zeman, ředitel Národního centra elektronického zdravotnictví ministerstva zdravotnictví. Foto: Archív

Pandemie „uvěznila“ mnohé lidi včetně pacientů, kteří musí pravidelně navštěvovat lékaře, na dlouhé týdny doma. Skutečně se ukázalo, že se bez elektronizace zdravotnictví neobejdeme?
Schopnost zdravotnického systému reagovat na podobné situace je z mnoha důvodů kvalitnější, jsou-li jednotlivé organizace schopny účinně sdílet data a koordinovat pracovní postupy a je-li možné komunikaci přenést alespoň zčásti do kyberprostoru.
Elektronicky vedená zdravotnická dokumentace, sdílený elektronický zdravotní záznam pacienta, komunikace elektronickými žádankami napříč subjekty, zavedené koncepty vzdálené komunikace mezi pacienty, lékaři a zdravotnickými pracovišti – to vše nám najednou kriticky chybělo.
Alespoň, že jsme se dlouhými roky bojů úspěšně protrpěli do funkčních systémů eReceptu a eNeschopenky a že byl krátce před vypuknutím krize uveden do provozu Informační systém infekčních nemocí. Byli jsme svědky šíření stávajících i nových mobilních aplikací, rostoucího užití chytrého telefonu jako základního komunikačního prostředku mezi občany: Pacienty na jedné straně a zdravotníky, státem a dalšími institucemi na straně druhé.

PSALI JSME:
Elektronické neschopenky fungují. Mají jen „drobné neduhy“

A máte například údaje o tom, nakolik se při pandemii a nouzovém stavu zvýšil počet elektronických receptů?
Osobně jsem statistiky nesledoval, ale na internetu jsou on-line k dispozici. Nemyslím, že je jednoduché data analyzovat – pacienti totiž zároveň odkládali péči.
Samozřejmě se eRecept vhodně využil v situacích, kdy fyzická přítomnost pacienta ve zdravotnickém zařízení byla nežádoucím rizikem, tedy kdy nebyla možná komunikace lékaře s pacientem tváří v tvář.
Současně s tím vzrostlo využití různých distančních forem vzájemné komunikace, počínaje telefonickými hovory, přes e-mail, videokonferenční systémy, sociální sítě až například po chatboty s umělou inteligencí.

Paradoxem přitom je, že mnozí lékaři zavádění elektronických receptů kritizovalo. Naplnily se některé z jejich obav?
Zpočátku měl eRecept jen minimum užitku pro lékaře a mnoho nepřinesl ani pro lékárníky, z toho byly myslím oprávněné obavy, a to i zpočátku nastalo. Zároveň komplikoval některé zaběhnuté postupy v ordinacích i lékárnách. Požadované funkce, zejména sdílení lékového záznamu, přicházejí postupně. Také obtíže s komplikovaným zřízením přístupu k elektronickému receptu a plnohodnotné úpravy zejména ambulantních programů v počítačích lékařů snad máme za sebou.
Naopak některé funkce poskytující benefity pro pacienty byly realizovány velmi rychle a pacienti si ve velké míře eRecept oblíbili. V současné etapě tedy eRecept funguje a přináší nové funkce zdravotníkům i pacientům, uživatelé k němu mají přístup a umí s ním zacházet.

PSALI JSME:
Hazard se zdravím. Pacienti si během pandemie sami vysadili léky

Recepty, respektive léky nejvíce využívají starší pacienti, senioři. Nemají problém si nový systém e-receptů přisvojit?
Řešení eReceptu umožňuje i pacientům bez mobilního telefonu pohodlně získat papírový doklad, který lékárna bez obtíží zpracuje. Nově je umožněno vydat předepsaná léčiva také například na občanský průkaz, bez průvodky v mobilu nebo na papíře. Výpis z lékového záznamu poskytne rovněž CheckPoint.

Jak bude nyní elektronizace zdravotnictví pokračovat?
Vedle postupující přípravy zákona o elektronizaci zdravotnictví a budování centrální infrastruktury elektronického zdravotnictví, vedle rozjezdu portálu NZIP (Národní zdravotnický informační portál – pozn. red.) a počínající výměny zdravotnických údajů v rámci přeshraniční péče pokračuje elektronizace zdravotnictví v mnoha rovinách. Razantně si o trvale zvýšenou pozornost řekla kybernetická bezpečnost.
Telemedicína a mobilní zdravotnictví se z roviny strategických záměry dostaly skokem, byť omezeně, do praxe a vážná odborná diskuse, která musí předcházet jejich koordinovanému a účelnému začlenění do českého zdravotnictví je doufám konečně odstartována. Od nekonečných analýz, co a proč není možné, co a proč, ač nevíme jak, musí být nejprve v zákonech, se doufám více přesouváme k digitalizaci zdravotnické dokumentace, digitalizaci výměny zpráv, žádanek, nálezů mezi zdravotnickými zařízeními, ke zpřístupnění zdravotnické dokumentace pacientům a k vedení sdílených zdravotních záznamů pacienta (EHR/PHR).
Účelně vynaložit prostředky plánované v programu Digitální Česko a z finančních mechanismů Evropské unie v nadcházejícím programovém období je zároveň mimořádnou šancí se posunout vpřed. A je to zároveň výzva, kterak všechno zkoordinovat tak, aby bylo dosaženo kýžené provázanosti zdravotních záznamů v lokální, regionální, národní i evropské úrovni.

PSALI JSME:
Vyřazení nemocnice si u hackerů objedná už i amatér v e-shopu na darknetu

Kdy začne fungovat Národní zdravotnický informační portál a co všechno má „umět“?
Národní zdravotnický informační portál (NZIP) je připraven. Vedle podpory zdravotní gramotnosti v podobě garantovaných informací o nemocech, jejich léčbě, prevenci nemocí a zdravém životním stylu bude poskytovat cenné informace pro různé životní situace pacientů a jejich rodin, napomůže i orientaci ve zdravotnickém systému, přičemž bude efektivně využívat data Národního registru poskytovatelů zdravotních služeb. Velmi se na to těším.

Může dalšímu rozvoji elektronizace nějakým způsobem pomoci i soutěž Czech Digi@med Award, která podporuje různá digitální a mobilní řešení ve zdravotnictví?
Samozřejmě. Digitalizace zdravotnictví je poháněna inovacemi. Ministerstvo zdravotnictví ani další úřady z principu nejsou místy, která bychom mohli charakterizovat jako inovační centra.
Zatímco promyšlené a organizované vyhledávání potenciálně či fakticky přínosných řešení a jejich tvůrců má potenciál identifikovat a podpořit inovace, které přispějí k lepší zdravotní péči, podpoře zdraví, pomohou konkrétním pacientům, jejich rodinám, poskytnou lékařům nové účinné nástroje k diagnostice a léčbě.
Důkazem, že v případě Czech Digi@med Award nejde o prázdná slova, jsou nominované i oceněné projekty z prvního kola. Najít a motivovat tvůrce hodnotných inovativních řešení, podpořit je, pomoci jim, to je záslužný příspěvek ke smysluplné digitalizaci zdravotnictví.

PSALI JSME:
Co přinese elektronizace českého zdravotnictví

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Zdraví

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.