Hořčík je přitom zcela nepostradatelná součást každého auta. Bez něj si prakticky nelze představit výrobu hliníkových slitin a plátů, které dělají auto autem, neboť jsou obsaženy v kdejaké součásti vozu, od volantu, přes nádrž na pohonné hmoty až po motor.
Zhruba 85 procent globálních dodávek hořčíku zajišťuje Čína. Ta se v současnosti potýká s obdobou energetické krize, která svírá Evropu. Rusko částečně přesměrovalo své dodávky plynu z Evropy právě do Číny právě proto, aby Číně pomohlo zmírnit její energetickou krizi. Ta ovšem i tak páchá značné škody, neboť Čína musí kvůli příliš drahé a hůře dostupné elektřině omezovat třeba právě i výrobu hořčíku.
Již řadu měsíců sužuje automobilky po celém světě zmíněný „čipový hladomor“, nyní se tedy postupně přidává také „hořčíkový hladomor“. Ten tak může protáhnout trápení automobilek o další měsíce.
V Česku by tak mohl společně s „čipovým hladomorem“ připravit o práci až desetitisíce lidí. A zároveň způsobit situaci, kdy zachovalé ojetiny budou mít vyšší cenu, než zcela nová auta – jež ovšem nebudou k mání.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)
