Podle průzkumu děti nejčastěji navštěvují kroužky, které organizuje škola. Jejich výhodou je, že lektor si zájemce vyzvedne ve školní družině a zase je tam odevzdá. Rodičům tak odpadá to, že musí své dcery a syny na kroužky vozit.
„Velkým pozitivem je také nižší cena školních kroužků oproti komerčním provozovatelům. Zájem o kroužky proto stabilně roste a na mnoha školách převyšuje jejich možnosti. Ne každé dítě se tak dostane na všechny kroužky, o které by stálo,“ konstatovala Alena Fialová, ředitelka Základní školy a mateřské školy Líšnice.
Vedle školy docházejí děti na kroužky také často do sportovního klubu, který jsou podle průzkumu výjimečně oblíbené u dívek a chlapců v Pardubickém kraji. Zatímco celorepublikový průměr je necelých 38 procent, pokud na Pardubicku někdo chodí do kroužku, jde v bezmála v padesáti procentech případů právě o sportovní klub.
Co se týče počtu navštěvovaných kroužků, přesně polovina dětí navštěvuje jeden až dva kroužky. Nejaktivnější děti jsou v Karlovarském kraji, kde necelá pětina chodí na více než dva kroužky týdně. Naopak v Moravskoslezském kraji to jsou jen zhruba dvě procenta.
Unikátní umělecké školy
Do základní umělecké školy (ZUŠ) dochází každé desáté dítě v Česku. Výsledky průzkumu z jednotlivých krajů se však velmi liší. Například ve Zlínském kraji navštěvuje ZUŠ více než 39 procent dětí, kdežto v Moravskoslezském kraji je to jen pět procent. Tam naopak vítězí sportovní aktivity, které navštěvuje 40 procent dětí.
Přijímací řízení ZUŠ na školní rok 2022 až 2023 se rozjíždějí právě nyní. Pokud si rodiče přejí, aby jejich dítě navštěvovalo zpěv, hrálo na hudební nástroj, nebo chodilo do výtvarného či dramatického oboru, je nejvyšší čas jednat.
Systém českých základních uměleckých škol je svým způsobem světově unikátní. Nevychovává jen muzikanty, ale také publikum. Historie mnohých škol sahá mnohdy až do 19. století.
Vliv covidu-19
Z průzkumu vyšlo najevo, že v 69 procentech rodin se počet kroužků ve srovnání s obdobím před vypuknutím pandemie nezměnil. Děti nejčastěji navštěvují jednu nebo dvě volnočasové aktivity.
Vliv pandemie byl ale jiný. Odchodit všechny hodiny se bez problémů podařilo jen třetině dětí. Například výuka na Základních uměleckých školách probíhala často distančně, většina školních a sportovních kroužků se však nekonala vůbec.
„Všechny peníze od rodičů za školní kroužky, které nemohly během pandemie proběhnout, jsme automaticky převáděli do dalšího pololetí, takže rodiče ani děti nepřišli zkrátka. Všichni tuto možnost ocenili a vrácení peněz nepožadoval nikdo,“ sdělila ředitelka Fialová.
Zdaleka ne všude ale rodiče takovou možnost dostali. „Téměř čtvrtině rodičů nebyly vráceny žádné peníze, ani nabídnuty náhradní hodiny. Tento trend byl nejsilnější v Plzeňském kraji, kde postihl 39 procent dotázaných,“ konstatovala Kateřina Jarošová, mluvčí Providentu a manažerka projektu Neviditelní.
Tisíce korun za pololetí
Výsledky průzkumu rovněž ukázaly, kolik rodiče průměrně utratí za volnočasové aktivity jednoho dítěte za jedno pololetí. Největší skupina dotázaných – třicet procent – odpověděla, že do kroužků pro jedno dítě investuje 1 001 až 2 500 korun za pololetí, čtvrtina rodičů pak 2 501 až 5 000 korun.
„Kvalitní dětský kroužek nebo jiná mimoškolní aktivita může budoucnost dítěte ovlivnit mnohem více než leckterá škola. Od respondentů víme, že na výběr kroužků mají finanční možnosti rodičů významný vliv,“ sdělila Jarošová.
Dodala, že dražší kroužek ještě neznamená, že to bude kvalitněji strávený volný čas. „Nadšení a profesionalita některých vedoucích, trenérů a pedagogů ZUŠ přináší dětem nejen zážitky na celý život, ale často může ovlivnit profesní směřování dětí,“ upozornila mluvčí.
Velký zájem o skauting
Koronavirová pandemie neměla zásadní dopad na velký zájem o skauting. V Česku bylo ke konci března 73 315 skautek a skautů. Číslo na svých internetových stránkách zveřejnila organizace Junák – český skaut. Největší výchovná organizace pro děti a mládež v zemi tak má o téměř 75 procent více členů a členek než před patnácti lety. České skautské hnutí tak roste nejrychleji v Evropě.
„Zájmu o skauting si vážíme o to více v době, kdy mnoho dětí opustilo vinou pandemie své dosavadní zvyky a mimoškolní aktivity. Považuji za výjimečné, že naši dobrovolníci neztráceli motivaci, dařilo se jim překonávat nejistotu i náročné podmínky pro skautskou činnost a ještě měli síly zapojit se do pomoci druhým,“ uvedl starosta Junáka – českého skauta Josef Výprachtický.
„Dlouhodobý růst před nás ale klade také řadu výzev, například mít dostatek kvalifikovaných vedoucích nebo prostředky na opravy a stavbu kluboven,“ dodal.
Skautů a skautek v Česku přibývá nepřetržitě od roku 2006. Podle staršího výzkumu agentury Ipsos by skauting jako volnočasovou aktivitu doporučilo sedm z deseti dospělých. Rodiče oceňují, že skauting kluky a holky rozvíjí všestranně, posiluje odolnost, samostatnost a sebedůvěru a přináší možnost trávit čas aktivně a smysluplně.
Děti pak na skautingu baví možnost vyzkoušet si řadu pestrých aktivit, získávat nové schopnosti a zažívat hry a dobrodružství s dobrými kamarády na schůzkách, výpravách i táborech.
