Bank of America: Výpadek dodávek ruského plynu by nejvíce zasáhl Česko

Českou republiku případný výpadek nebo trvalejší citelné snížení dodávek ruského plynu do EU zasáhne ze zemí regionu střední a východní Evropy vůbec nejtíživěji, varuje přední americká banka Bank of America. Klíčové závěry její příslušné analýzy v pondělí zveřejnila agentura Bloomberg.
Česko je z celého regionu střední a východní Evropy vůbec nejhůře připraveno na možný závažnější výpadek v dodávkách ruského plynu. Ilustrační foto: Pixabay.com

Analytici druhé největší americké banky prognózují, že Česko v příštím roce poroste pouze tempem 1,5 procenta. To je citelně méně, než kolik v konsensu předpokládají mezinárodní analytici v pravidelném šetření České národní banky (ČNB).

Ti pro příští rok vyhlíží růst 2,3 procenta. Bank of America zjevně přepokládá, že na českou ekonomiku letos a v příštím roce dolehne probíhající evropská plynová krize závažněji, než se dosud obecně mínilo.

Stejně jako Česko i Maďarsko má podle Bank of America v příštím roce vykázat růst jen 1,5 procenta. Polská ekonomika ale přidá 2,7 procenta, a rumunská dokonce rovná tří procenta, předpovídá americká banka.

Podle ní je Česko z celého regionu střední a východní Evropy vůbec nejhůře připraveno na možný závažnější výpadek v dodávkách ruského plynu. To proto, že je na ruském plynu vysoce závislé. A také proto, že alternativní dodávky plynu lze zajistit přes území států, které samy mohou čelit závažným výpadkům, jako je v prvé řadě Německo.

PSALI JSME:
Solidarita EU při plynové krize může být rychle pryč. Němci se masivně předzásobují plynem, čímž šponují jeho cenu

Bank of America nepředpokládá, že by ČNB zvýšila svoji základní úrokovou sazbu nad stávající úroveň sedmi procent. Důvodem zjevně budou právě i dopady evropské plynové krize. Maďarsko, Polsko i Rumunsko jsou podle Bank of America v lepší pozici než Česko.

Maďarsko je sice také vysoce závislé na ruském plynu, avšak s Kremlem už přímo jedná o zajištění alternativních dodávek přes Srbsko. I proto bude maďarská centrální banka moci ještě navýšit svoji základní úrokovou sazbu, a to ze stávající hodnoty 10,75 procenta na 11,75 procenta, míní Bank of America.

Polská ekonomika není podle analytiků americké banky na plynu nijak obzvláště závislá. Navíc už léta se snaží snižovat svoji závislost na ruském plynu. Také polská centrální banka ještě zvýší svoji klíčovou úrokovou sazbu, a to na svém nejbližším měnověpolitickém zasedání – z 6,5 na rovných sedm procent.

Rumunsko podle Bank of America pokryje většinu potřeb plynu ze své vlastní produkce. Tamní centrální banka podle americké banky zvýší základní úrokovou sazbu ze 4,75 procenta nakonec na rovných devět procent.

Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Česko by zastavení dodávek ruského plynu významně poznamenalo

Zavřít reklamu ×

Napsat komentář: Vít Romancev Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Ekonomika

Hrozí růst cen pohonných hmot nad 40 korun za litr

Zlevňování pohonných hmot, jež přechodně nastalo v polovině března, vzalo za své. Zdražování přitom nekončí. Benzín v uplynulých sedmi dnech zdražil o 24 haléřů na litr, nyní se podle údajů společnosti CCS prodává …

Česká ekonomika v závěru roku 2023 solidně rostla

Konečný odhad tuzemského hrubého domácího produktu (HDP) za čtvrté čtvrtletí přinesl vzestupnou revizi mezičtvrtletního růstu ekonomiky z původních 0,2 na 0,4 procenta. V meziročním srovnání ekonomika vzrostla o 0,2 …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.