Česká spořitelna je na tom v ziskovosti ještě lépe, než její rakouská „matka“, když za prvních šest měsíců letošního roku její čistý zisk meziročně vzrostl o 67 (!) procent na 11 miliard korun. Spořku, jak jí důvěrně říká zřejmě většina z jejích 4,5 milionu klientů, ale v procentuální ziskovosti překonala Moneta Money Bank, jejíž čistý zisk meziročně stoupl o 101 procent (na 2,9 mld. Kč, pozn. aut.).
Už z titulku tiskové zprávy „Rostoucí objem úvěrů a vkladů se promítl i do finančních výsledků České spořitelny za 1. pololetí 2022“ je zřejmé, že banka se svým enormním ziskem nechce příliš chlubit. Podle člena představenstva banky Ivana Vondry dosáhla Česká spořitelna „solidního čistého zisku“, kdy byl „výrazný meziroční růst“ ovlivněn nižší srovnatelnou základnou kvůli pandemii covidu.
Zajímavé je ale srovnání hospodářských výsledků banky s předpandemickými roky. Například v listopadu 2018 Spořka hlásila neauditovaný konsolidovaný čistý zisk za tři čtvrtletí toho roku počítaný podle mezinárodních standardů pro finanční výkaznictví (IFRS) ve výši 11,8 miliardy korun, kdy se čistý zisk v meziročním porovnání zvýšil o 1,2 procenta. Letos má srovnatelný zisk za půl roku.
Meziroční růst výsledků ale hlásí i další velké banky v ČR. Tak třeba italská UniCredit Bank za první pololetí letošního roku vykázala čistý zisk ve výši 4,2 miliardy korun, což představuje meziroční nárůst o 45 procent. A rakouské Raiffeisenbank v Česku za letošních prvních šest měsíců vrostl čistý zisk o 78 procent na tři miliardy korun. Nelze se pak divit, že vláda uvažuje o mimořádném zdanění těchto zisků.
