Nicméně problémy se nevyhnuly ani evropským bankám. Konkrétně šlo o druhou největší švýcarskou banku Credit Suisse. Ta měla problémy již delší dobu. Týkaly se zejména investičního bankovnictví, kde zaznamenala obrovské ztráty.
Byla nucena navýšit kapitál vydáním nových akcií. Podobně jako v USA došlo k masivnímu odlivu klientů. Situaci dále zhoršilo prohlášení zástupce hlavního akcionáře, který striktně odmítl jakékoli další kapitálové injekce. Nakonec Credit Suisse za vládního dohledu převzala UBS.
Oba zmíněné případy mají společnou skutečnost, že bleskově zasáhli regulátoři. Ostatně s tím mají bohaté zkušenosti z minulé krize. Ujistili finanční trhy zejména o okamžité dodání případné likvidity. Podobně je i ČNB připravena okamžitě dodat trhu potřebnou likviditu.
V našich projekcích nečekáme, že by se podobné problémy mohly vyskytnout i u tuzemských bank. Je to mimo jiné dáno jiným modelem podnikání. České banky mají velmi konzervativní přístup.
Zjednodušeně řečeno, klienti uloží své prostředky a s těmito vklady banka z velké části dále podniká. Poměr úvěrů ke vkladům je u našich bank kolem 70 procent. To znamená, že objem vkladů je vyšší než poskytnutých úvěrů.
Navíc je většina poskytnutých úvěrů zajištěna zástavou. Například hypotéky tvoří mezi 40-50 procenty celkových poskytnutých úvěrů. Celkový počet zajištěných úvěrů bude ale ještě vyšší.
Ukázkou konzervativního byznys modelu českých bank je také například čistý úrokový výnos, který je primárně založen na příjmech z úvěrového portfolia. V případě tuzemských bank je podíl asi 72 procent celkových bankovních provozních výnosů. To je jeden z nejvyšších podílů v Evropě.
Autoři jsou ekonomové Komerční banky
(Redakčně upraveno)
Ilustrační foto: Depositphotos.com
