Benzín a nafta zrychlují tempo svého zdražování. A bude hůř

Názor
Benzin i nafta Česku v uplynulém týdnu zrychlily v tempu svého zdražování. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se aktuálně u čerpacích stanic v Česku prodává v průměru za 32,54 koruny, před týdnem byl o šestnáct haléřů levnější. Průměrná cena nafty činí 30,51 koruny za litr, o devatenáct haléřů více než před týdnem.
Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se aktuálně u čerpacích stanic v Česku prodává v průměru za 32,54 korun, průměrná cena nafty činí 30,51 koruny za litr. Ilustrační foto: FAEI.cz

Podle údajů společnosti CCS, která ceny sleduje, je benzin nejdražší od začátku října 2019, nafta pak od poloviny loňského března. Nafta však zdražuje mírněji zejména kvůli letošnímu snížení spotřební daně z ní.

Pohonné hmoty v ČR v příštím týdnu dále zdraží, v rozsahu kolem třiceti haléřů na litr.

Cena ropy na světových trzích totiž nadále roste.

Tento týden se barel ropy Brent prodával i za více než 76 dolarů za barel, tedy za nejvyšší cenu od 31. října 2018.

V červnu Brent zdražil o skoro deset procent.

Cenu ropy žene vzhůru sílící poptávka po palivech související s postpandemickým ekonomickým zotavováním.

Při růstu ceny nad 80 dolarů za barel by se benzín v ČR prodával za zhruba 33 korun za litr, vyjdeme-li z předpokladu, že kurs koruny k dolaru zůstane poměrně stabilizovaný. Nafta by se v takovém případě prodávala za zhruba 31 korun za litr. K těmto cenovým úrovním tedy cena pohonných hmot o prázdninách vystoupá.

Koruna vůči dolaru v posledním týdnu oslabila, v důsledku více jestřábí rétoriky americké centrální banky, avšak toto oslabení je podle všeho jen přechodného rázu. Koruně ve zpevňování pomáhá zvýšení základní úrokové sazby v podání České národní banky.

PSALI JSME:
Největší americká banka hodlá dále navýšit své investice do české koruny

Centrální banka USA minulý týden signalizovala, že zahájí debatu o započetí utlumování své současné extrémně expanzivní měnové politiky a také dvě zamýšlená zvýšení své základní úrokové sazby v časovém horizontu před koncem roku 2023.

Příští týden, 1. července, bude kartel OPEC a další tradiční těžaři v čele s Ruskem jednat o objemu těžby od letošního srpna dále. Saúdská Arábie naznačuje, že úkolem kartelu je kromě jiného také tlumit nepřípadné inflační tlaky.

Na druhou stranu ovšem dodává, že není jasné, zda současný citelný růst cen ropy odráží fundamentální inflační tlaky, nebo spíše jen přehnaně optimistická očekává stran post-pandemického zotavování globální ekonomiky. Trh zatím nevěří, že v důsledku jednání kartelu a jeho spojenců dojde k citelnějšímu navýšení těžby.

Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
O prázdninách dají řidiči za litr benzínu 33 korun, za litr nafty 31 korun

Zavřít reklamu ×
    • Elektřina zdražuje a bude zdražovat nejvíce….Takže se usmívat už dlouho nebudeš. Usmívá se pouze ten kdo jezdí na LPG.

Napsat komentář: Petr Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Ekonomika

Hrozí růst cen pohonných hmot nad 40 korun za litr

Zlevňování pohonných hmot, jež přechodně nastalo v polovině března, vzalo za své. Zdražování přitom nekončí. Benzín v uplynulých sedmi dnech zdražil o 24 haléřů na litr, nyní se podle údajů společnosti CCS prodává …

Česká ekonomika v závěru roku 2023 solidně rostla

Konečný odhad tuzemského hrubého domácího produktu (HDP) za čtvrté čtvrtletí přinesl vzestupnou revizi mezičtvrtletního růstu ekonomiky z původních 0,2 na 0,4 procenta. V meziročním srovnání ekonomika vzrostla o 0,2 …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.