Zjednodušeně to znamená, že do zahraničí odcházelo více peněz za běžné platby, než z něj přicházelo. A to až v nezdravém poměru, jak naznačuje poměr salda běžného účtu k HDP. Přesto k žádnému dramatu na devizovém trhu nedocházelo.
Proč? Nejenom díky zajímavějším úrokům lákajícím zahraniční kapitál do ČR, ale také proto, že běžný účet v tomto případě počítá i s penězi, které z ČR neodešly. Konkrétně s reinvestovaným či zadrženým ziskem společností pod zahraniční kontrolou.
Ve srovnání s rokem 2021 je výsledek o téměř 250 miliard korun horší, oproti roku 2020 dokonce o 530 miliard. Čím se to stalo? Na vině je především prudký propad přebytkové obchodní bilance do záporu v důsledku prudkého růstu hodnoty importu v důsledku extrémně drahých surovin.
Nepříznivý vývoj je však i odrazem vysoké ziskovosti firem pod zahraniční kontrolou operujících v ČR, která jim umožňuje vybírat si vyšší dividendy a rovněž i více investovat. Letošní rok začal běžný účet přebytkem necelých 13 miliard korun, avšak to není až takovým překvapením. V lednu byl od roku 2005 běžný účet vždy v plusu, takže nemá smysl z tohoto výsledku činit nějaké hluboké závěry.
Podstatné je, že díky pozitivnímu vývoji na komoditních trzích má ČR velkou šanci snížit svůj deficit zahraničního obchodu, a ten bude zřejmě jedním z hlavních důvodů, proč se letošní schodek běžného účtu může dostat na cca čtyři procenta HDP.
Pro korunu to sice ještě dostatečný fundament nebude, ale stále se bude moci opírat o atraktivní úrokový diferenciál. Sice se ještě zmenší, ale rozhodně zůstane zajímavý.
Autor je hlavní ekonom Banky Creditas
(Redakčně upraveno)
