Po sezónním očištění sice došlo podle našeho odhadu k určitému prohloubení salda z -23,7 miliardy korun v březnu na -26,4 miliardy korun, celkově však výsledek po poměrně slabé dubnové statistice zahraničního obchodu příjemně překvapil.
K dubnovému deficitu běžného účtu přispěla hlavně bilance zboží. Vedle nedostatku některých vstupů a omezení výroby v automobilovém průmyslu limitující tuzemský export k horšímu výsledku zahraničního obchodu v nominálním vyjádření přispěly i vysoké ceny dovážené ropy a zemního plynu. U plynu navíc dochází k výraznějšímu importu i vlivem nadstandardního plnění domácích zásobníků v letošním roce.
Z hlediska dalšího vývoje kurzu koruny představuje deficit platební bilance důležitý fundament, který bude bránit jejímu posílení. Kromě pravděpodobně již brzy vrcholícího úrokového diferenciálu a reálného posilování kurzu v návaznosti na vyšší tuzemskou inflaci ve srovnání se zahraničím koruně navíc stále nepomáhá ani globální sentiment, který favorizuje v době zvýšené nejistoty především dolar.
