Financovat jej Bidenova administrativa zamýšlí vyššími daněmi, resp. částečným zrušením daňových úlev podnikové sféře v USA, které prosadila přechozí Trumpova administrativa. Biden hodlá zvýšit podnikovou daň z 21 na 28 procent. Plánuje také zvýšit minimální daň ze zahraničních zisků amerických podniků, a to z přibližně třinácti na 21 procent.
V dubnu přitom Bílý dům zamýšlí přijít s dalším zásadním balíkem rozpočtových opatření, a to v rozsahu jednoho bilionu dolarů. Ten by měl být zaměřen na naplňování cílů v sociální oblasti a ve sféře veřejné zdravotní péče.
Současná hlava Spojených států přitom nedávno podepsala balík opatření pro boj s ekonomickými dopady covidové krize v objemu 1,9 bilionu. Celkem tedy Biden prosadil, či hodlá v nejbližší době prosadit, balíky v souhrnném objemu přesahujícím pět bilionů dolarů, což historicky nemá obdoby.
Dost možná může jít o zlomový moment, který spustí výraznější inflaci.
O již schváleném proticovidovém balíku za 1,9 bilionu dolarů exministr financí USA a jeden z nejvlivnějších amerických ekonomů současnosti Larry Summers v únoru prohlásil, že může vyvolat „inflační tlaky neviděné po generaci, které poznamenají hodnotu dolaru a finanční stabilitu“.
Nyní, po oznámení dalších balíků, se Summersova obava zřejmě ještě umocní. Byť lze argumentovat, že rovněž oznámené zamýšlené zvýšení daní by mělo působit protiinflačně, neboť podniky budou mít méně peněz na své investice a třeba i odkup vlastních akcií, zatímco jejich akcionáři, včetně třeba penzijních fondů, se nedočkají takového růstu cen akcií, případně se dokonce budou muset smířit s méně příznivým vývojem dividendové politiky.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)
Dobře ten kluk dělá, že bude do ekonomiky USA pumpovat pět bilionů dolarů. Ale kde je vezme, dá je ze svého a nebo má USA těch pět bilionů na učtech? Nemá a zase udělá jen to co všichni před ním. Natisknou nové hezké čisté dolárky a pěknou hromadu státních dluhopisů a debilové celého světa jim to zase sežerou a většinu toho uložej do trezorů svých bank, jako rezervní měnu. Samozřejmě se díky tomu přižene i inflace a obyčejní lidé budou mít nakonec mín, než před pumpováním. Já tu sice nadávám na postup USA, ale takhle se chová v podstatě celý západní svět. Jen se tiskne a tiskne a ruku v ruce s tím jde inflace, ale podstatný je, že jsou pořád peníze a kola kapitalismu se můžou točit dál. Jen je jasné, že se to jednou musí šeredně podělat a v minulosti se to řešilo většinou válkou, což dneska už není dost dobře možné, protože kdejakej bambusák v USA, Rusku, Číně, Anglii, Francii a dalších státech jako je Indie, Severní Korea a Pákistán mají jaderné zbraně a obnova po takové válce nebude možná. Nevím kde se ta krize rozjede jako první, ale Černej pátek bude proti té nové jen takovej slabej čajíček.