Otěže nyní převezme nová vláda a otázkou zůstává, jaký bude v následujících čtyřech letech vztah mezi Spojenými státy a zbytkem světa. Nelze popřít, že se vnímání Spojených států na mezinárodní scéně již změnilo, a USA teď nepochybně upustí od útočné rétoriky tak typické pro Trumpovu administrativu.
V prvních měsících po svém jmenování se asi nová vláda nebude příliš věnovat obchodní politice, protože hlavní vládní prioritou bude oživení ekonomiky zdeptané pandemií. Problematika obchodních smluv a cel však bude druhým nejdůležitějším problémem, který bude muset nově zvolený prezident vyřešit.
Věříme, že Bidenova administrativa zaujme jeffersonovský postoj k zahraniční politice, stejně jako dříve Obamova administrativa, a bude upřednostňovat multilaterální přístup a se snahou o usmíření se s Evropany. Bidenova obchodní politika se bude týkat hlavně Číny, takže bude řešit úplně stejné křivdy jako Trumpova vláda.
S ohledem na to zde představujeme svá očekávání ohledně vývoje americké obchodní politiky pod Bidenovou taktovkou a zaměřujeme se zejména na pět hlavních témat: Světovou obchodní organizaci (WTO) a její odvolací orgán, klimatickou změnu a její zohlednění v obchodní politice, celní politiku a obchodní vztahy s EU a s Čínou.
WTO: Trumpova vláda Světovou obchodní organizaci, tedy WTO, obcházela. Spojené státy se v oblasti mezinárodního obchodu neřídily platným právním řádem a Washington podnikal jednostranné akce na obranu svých obchodních zájmů.
Americké obavy ohledně WTO a její efektivity při rozhodování obchodních sporů sice nezmizí ze dne na den, ale Bidenova konvenčnější administrativa se patrně pokusí reformovat organizaci zevnitř, což by mohlo v konečném důsledku WTO i její odvolací orgán posílit a zajistit, že bude obchod probíhat tak hladce, předvídatelně a svobodně, jak jen je možné.
Klimatická změna: Předpokládá se, že Spojené státy začátkem roku 2021 znovu přistoupí k Pařížské klimatické dohodě, a klimatická změna tak bude v příštích letech jedním ze základních prvků americké bezpečnostní a obchodní politiky.
Nově zvolený prezident již slíbil, že bude dál tlačit na různé země, aby si stanovily ambicióznější cíle, a v případě potřeby k tomu využije i ekonomické páky. Bude to poprvé v historii, co budou tři hlavní ekonomické velmoci (Spojené státy, EU a Čína) postupovat v oblasti klimatické změny v naprostém souladu, což by mohlo v blízké budoucnosti přinést v boji proti tomuto globálnímu problému konkrétní úspěchy.
Celní politika (obecně): Bidenova obchodní politika se bude od té Trumpovy v oblasti cel lišit. Nová vláda se bude pravděpodobně snažit co nejméně vyhrožovat zaváděním cel a k prosazování své agendy v mezinárodním obchodě bude využívat spíše multilaterální přístup.
S rozštěpeným Kongresem, kde si Republikáni nejspíš udrží kontrolu nad Senátem, bude mít nová vláda v oblasti obchodní politiky poměrně omezený manévrovací prostor. Kongres má nakročeno k tomu, aby znovu převzal své pravomoci v oblasti cel a tarifů a začal přinejmenším přezkoumávat veškerá opatření ve jménu národní bezpečnosti.
Celní tarify na ocel a hliník podle § 232: Nezbytným krokem pro zlepšení transatlantických vztahů a vytvoření jednotné mezinárodní fronty proti čínským obchodním praktikám je ukončit umělou obchodní válku s Evropou. Tedy zrušit cla na hliník a ocel a stáhnout hrozbu uvalení cel na automobily.
Biden během své kampaně potvrdil, že má v úmyslu předtím, než rozhodne o budoucnosti amerických cel na čínské zboží, poradit se se spojenci, aby získali vůči Číně lepší společnou vyjednávací pozici. Vytvořit koalici zemí, které jsou nespokojené s tím, jak Čína využívá mezer v pravidlech WTO, aby nekale konkurovala zahraničním firmám, bude snadné.
Bidenova administrativa na rozdíl od Trumpovy vlády chápe, že Spojené státy mohou prostřednictvím koalic a s využitím multilaterálního rámce prosazovat své zájmy efektivněji, než pomocí jednostranných iniciativ a útoků na všechny strany. Tento nový přístup by mohl být v konečném důsledku pro Peking mnohem větším problémem.
Čína: Na strategické nutnosti konfrontovat Čínu a zastavit její rozpínavost se dokážou shodnout obě hlavní politické strany. Proto nedojde k tomu, že by Biden zrušil Trumpova cla na čínské zboží. První část obchodní dohody s Čínou tak zůstane v platnosti, alespoň zpočátku. Čína se začala rychle zotavovat, a pokud v tom bude pokračovat, mělo by tempo čínských nákupů zrychlovat, což je další pádný důvod, proč nechat první fázi dohody v platnosti.
Pokud jde o vztahy s Čínou, Biden s Trumpem víceméně souhlasí, což znamená, že bude vznášet v zásadě stejné námitky jako jeho předchůdce. Hlavním rozdílem je, že bude v této věci úzce spolupracovat s EU, Japonskem a Austrálií. Očekáváme tedy, že bude Čína v příštích čtyřech letech jedním z hlavních témat obchodní politiky a bude pečlivě prošetřen čínský systém dotací a praktik narušujících volný trh. Rétorika se nepochybně změní, ale situace zůstane nadále značně napjatá.
Autor je vedoucí oddělení makroekonomické strategie Saxo Bank
(Redakčně upraveno)
