Pro bitcoin je stejně jako pro ostatní aktiva podstatné, jak je nastavena hospodářská politika centrálních institucí. Vzhledem k pandemii koronaviru je takřka po celém světě extrémně uvolněná měnová politika centrálních bank.
Rozpočtovou politiku většiny vlád zas můžeme označit za rozhazovačnou, která nebere příliš velké ohledy na růst zadlužení. Tato kombinace vede k obrovskému přílivu peněz na trhy, což způsobuje mohutný růst cen aktiv.
Drtivá většina peněz samozřejmě proudí do prověřených aktiv, jako jsou akcie, dluhopisy či nemovitosti. Proto i v krizi můžeme pozorovat, že různá aktiva dosahují nových cenových maxim. Z pohledu investorů se již mnohé typy aktiv mohou jevit jako předražené, a proto dostávají šanci i různé alternativy. Do obliby se dostává umění, raritní automobily či kryptoměny.
Velcí investoři samozřejmě nevstupují do světa kryptoměn s tím, že by se virtuální měny staly významnou součástí jejich portfolií. Mnozí z nich však malou část portfolia kryptoměnám věnují. Jenže i malé části velkých portfolií znamenají pro kryptoměny obrovský příliv nových peněz.
Na ten není reagováno adekvátním zvýšením nabídky klíčových kryptoměn na trhu, protože jsou naprogramovány deflačním způsobem. To se samozřejmě musí projevit jediným možným způsobem, tedy obrovským růstem ceny.
Když na trzích delší dobu skokově narůstá cena, začíná se u mnohých „nezainvestovaných“ lidí projevovat takzvaným FOMO efekt (Fear of Missing Out). Ten vyvolává strach v lidech, že propásnou jedinečnou příležitost na trhu.
Strach se následně přetaví do zběsilého nakupování, které vede k dalšímu růstu cen. Tím se FOMO efekt posiluje, až zdeptá další do té doby zdrženlivější jedince, kteří postupně naskakují do stále rychleji jedoucího vlaku.
Otázkou zůstává, zda rozjetý vlak nakonec vykolejí, jak se mu to již jednou povedlo na přelomu let 2017 a 2018. Ono vykolejení se projevovalo obřím poklesem cen kryptoměn. To vedlo k vysokým ztrátám pro mnohé investory, kteří do rozjetého vlaku naskočili příliš pozdě.
Tentokrát můžeme být svědky podobného scénáře. Přesto lze usuzovat, že i po případném propadu kryptoměn budou mít výrazně vyšší cenu, než v období od poloviny roku 2018 do poloviny roku 2020. Velcí a zkušení investoři by totiž přeci jen mohli částečně stabilizovat bouřlivě se vyvíjející situaci v kryptosvětě.
Autor je hlavní ekonom společnosti BH Securities
(Redakčně upraveno)
Nemá to s Bitcoinem jako takovým už nic společného, jedná se pouze o přepákované nákupy BTC/USD forexového páru, velcí hráči se prostě jistí před padajícím USD, dokud se USD neobrátí a nezačne posilovat tak se nic nezmění. Takže celá cena bitcoinu je pouze a jenom o slabém USD a ne o bitcoinu, kupovat nějaký číselný kod v počítačí za milion korun je totální idiocie. Je to prostě absolutní nic.
horsi je ze to znehodnocuje cenu prace jako takovy kazdej dalsi mladej co se narodi se bude ucit jak vychcane vydelat. lidi uz uplne zapomeli proc vlastne mena musi necim bejt kryta jak se vypocitavaj vsechny ty hdp atd. takhle pak treba tady bude za 50 let 1 miliarda absolutnich bohacu a zbytek chudina budou muset makat aby se nakrmily vsichni jen ta jedna miliarda pro to nebude muset uz vubec nic delat ani ten cudlik mackat o to tady de to se kravaty a mocipani rozhodli proc by vlastne meli makat vztavat nekam neco dodrzovat hlavne v tom jede spousta cernejch veci jako drogy zbrane mafie ale uz je to stejne fuk uz vyhrali.
Co je jako na kryptomenach spatnyho lidi do ni investuji penize a cim vic lidi do nich investuje tim vic je cena za jeden bitcion nebo jiny meny a ta hodnota tech penez co do toho otekla.