Čtvrtstoletí po důsledném opovrhování všemi hesly používanými dříve komunisty se naše země dopracovala k tomu, že šéfka českého zastoupení americké personální agentury hovoří o Česku jako o zemi vykořisťovatelů. Na pouličních sloupech se objevují nálepky známé neziskové organizace vyzývající ty, kdo se cítí být v práci vykořisťováni, aby se nebáli zavolat o pomoc. V češtině, ruštině a angličtině. Divné, že?
Pracovat čtrnáct hodin za padesát korun na hodinu, být nucen k lopotě bez odpočinku a tlačen do toho, vydávat se před šťárou z inspekce práce za hosta firmy… Argument, ať to nedělají, když se jim to nelíbí, je až příliš zjednodušující. Protože jen nahrává byznysu s chudobou.
„V České republice panuje v docela velké míře vykořisťování. Ti lidé, hlavně cizinci, neznají svá práva, a je jim řečeno, že mají dělat jen to, co se jim řekne. Zaměstnavatel či agentura za ně neodvádí zdravotní a sociální pojištění. Pořád dokola se řeší těch pár agentur, které to dělají legálně, ale nikdo se nezabývá šedou zónou,“ řekla FAEI generální ředitelka personální agentury ManpowerGroup a předsedkyně Asociace poskytovatelů personálních služeb Jaroslava Rezlerová.
Podle Rezlerové generální inspektorát práce sice dělá, co může, ale není dostatečně „jedna ruka“ s dalšími státními orgány. „Cizinecká policie, finanční úřady, inspektorát práce a další nejsou dostatečně propojeny,“ míní. Zdůrazňuje, že o to, zda je za agenturní zaměstnance odváděno pojištění, by se také měly více zajímat podniky, které tuto pracovní sílu využívají. „Na papíře to má taková neférová agentura v pořádku, ale je potřeba si ty papíry ověřovat. Indikátorem je příliš nízká cena,“ dodává.
Stejné podmínky pro všechny
Rezlerová připomněla, že podle zákoníku práce musí mít agenturní zaměstnanec stejnou výplatu a podmínky jako kmenový zaměstnanec. „Zásadní chyba chápání agenturních zaměstnanců je, že jsou přece levnější. Neměli by být. Výhodou pro firmy je větší flexibilita v nabírání lidí přes agentury a to, že agentura najde ty nejlepší. Ale neměla by to být cena práce. Spoustě zaměstnavatelů ještě nedošlo, že když tedy nemají dělníky, jak dnes často slýcháme, tak jim zkrátka musejí o něco více přidat. Vypadám jako levičák, ale to nejsem, jen hovořím o realitě,“ vysvětluje Rezlerová.
Zajímavé je, že proti navážení levné pracovní síly z Ukrajiny, Bulharska a dalších východních zemí do továren (které často patří v ČR působícím nadnárodním společnostem), brojí nejen odbory, což je pochopitelné, ale došlo to tak daleko, že už i část lidí z byznysu.
A tak není divu, že profesní asociace jen za loňský rok předaly inspektorátu práce na čtyři stovky podnětů ohledně ilegálního zaměstnávání. Z celkového počtu pěti set (!), jež na inspekci došly. Není proto divu, že se vykořisťovatelských praktik chytila neziskovka La Strada ČR (viz foto). Lze předpokládat, že ji podpoří přinejmenším ti podnikatelé a firmy, kterým „otrokářské metody“ kříží jejich řádné podnikání.
