Brexit mezery na českém pracovním trhu nezaplní

Názor
Odliv pracovníků z „východní Evropy“ z existujících pracovních míst v Británii směrem do domovských zemí bude zanedbatelný. I kdyby došlo k nejčernějšímu scénáři brexitu a zablokování britského pracovního trhu, zahraniční pracovníci se dají do pohybu, ovšem spíše se přesunou do západní Evropy, jejíž trhy dokážou stále absorbovat dostatek zahraniční pracovní síly.
Zahraniční pracovníci nebudou nuceni opustit Británii a budou zde i nadále zastávat současné pracovní pozice. Foto: Pixabay

Panika, vyvolávaná brexitem, přesahuje ryzí ekonomický rozměr tohoto problému. Dopady i možná řešení je potřeba zvážit z více stran – brexit totiž vyvolává více otázek, než dokáže poskytnout odpovědí. Je možné zastavit obchodní výměnu mezi zeměmi? Jednoduše přerušit vazby, které fungovaly desetiletí? Pokryje země své potřeby z domácí produkce nebo dovozem z náhradních zemí? Jak ovlivní brexit každodenní zvyklosti lidí zejména v pohraničních oblastech?

Podobné otázky jsou jen povrchním rozkrýváním tohoto složitého a v podstatě i ojedinělého politicko-ekonomického procesu, který nemá precedens. Je první. Děje se poprvé. Většinou dochází k opačným jevům, tedy spojování, uzavírání dohod, rušení různých bariér či restrikcí.

PSALI JSME:
Mizérie českého průmyslu je ještě závažnější, než se čekalo. Na vině je Čína, Trump a brexit

Kdo nahradí miliony legálních pracovníků?

Z pohledu trhů práce si položme základní otázku: Kdo nahradí asi tři miliony lidí, kteří pobývají ve Spojeném království legálně, a obsadili pozice, o které domácí obyvatelstvo z logických důvodů ztratilo zájem, protože díky růstu ekonomiky a poklesu nezaměstnanosti místní lidé našli uplatnění v kvalifikovanějších a lépe placených pozicích?

Podle mého názoru, a už to vyplývá i z veřejných deklarací, zahraniční pracovníci nebudou nuceni opustit zemi a budou zde i nadále zastávat současné pracovní pozice; je však zřejmé, že to nebude jednoduché. V době ekonomického růstu, neustálého zvyšování spotřeby i produkce není možné reagovat na proměněném pracovním trhu jinak než pohybem pracovní síly, resp. jejím dovozem.

Je otázkou, jak mohou být účinné plány britské vlády (ještě nelze hovořit o opatřeních) k zamezení, resp. stanovení kvót na dovoz pracovní síly. Osobně si myslím, že v otevřené tržní ekonomice o tomto rozhoduje trh, nabídka a poptávka. Stanovení bariér a kvót může způsobit to, že firmy budou chtít přestěhovat svůj byznys za hranice ostrovního království, což však nenajde dlouhodobou podporu u domácího obyvatelstva, tvořícího volební populaci.

Proto se i brexit bude v čase vyvíjet. Sám trh ukáže, co je možné „na papíře“ a jaká bude realita. Osobně si myslím, že podobně jako „válka“ mezi americkým prezidentem a státní administrativou vyústila až k zastavení finančních toků, které však netrvalo až tak dlouho, je možné očekávat „manévrování“ i v případě brexitu. Vášně spojené s odchodem a přípravou různých scénářů nabydou konkrétní kontury až v okamžiku dne „B“, tedy o půlnoci z 29. na 30. března středoevropského času.

PSALI JSME:
Brexit a pět důvodů, proč by nás měl zajímat

Pohyb pracovní síly nelze zastavit

Pohyb pracovní síly nelze zastavit. Lze jej samozřejmě omezit legislativními restrikcemi, ale většinou dojde sekundárně k podpoře nelegální pracovní migrace. V souvislosti s brexitem lze spíš očekávat změny hlavních migračních směrů a přesměrování toků do západní Evropy a na jih.

Teoreticky může brexit podpořit větší saturaci pracovních trhů ve střední Evropě, které se dnes potýkají s nedostatkem lidí. Velmi však pochybuji o návratu východoevropských národů zpět do domovských zemí, tak jak to avizovala například i česká nebo slovenská vláda. Polská vláda je v tomto směru zcela skeptická, maďarská spíše neutrální.

Pokud v minulosti odcházeli Češi nebo Slováci za prací jako levná pracovní síla, tyto rozdíly v posledních letech skoro zanikly. Odchod za prací je spíš věcí rovných šancí. Určitě nelze paušálně konstatovat, že pohyb pracovní síly automaticky znamená levnou pracovní sílu. Je to otázka struktury pracovních míst a toho, jakou mzdu daná pracovní pozice nabídla.

PSALI JSME:
Nezaměstnanost vs. volná místa: Chybí lidé s kvalifikací, o nabízená místa není zájem

Ekonomická válka nemá vítěze

Ekonomiky EU se mění, a stejně tak se mění i ta česká, resp. slovenská. Zvyšují se nároky, roste komplexnost průmyslu, digitalizují se oblasti, kde v minulosti stačila nízká kvalifikace: Vznikají pracovní místa, která jsme v minulosti neznali. Jen česká a slovenská ekonomika bude do roku 2030 potřebovat jeden milion zaměstnanců na nový typ pracovních míst. Kde je vezmeme? Podobně jsou na tom všechny ekonomiky v Evropě.

Brexit je podle mého názoru spíš opatřením a reakcí na velkou „ekonomiku ohrožující“ migraci a to, že Británie více do rozpočtu EU přispívala, než z něj čerpala, ale o obchodní výměnu by přijít nechtěla. Jakékoliv negativní opatření – clo, kvóty, daň – by znamenalo reciproční opatření, a globální ekonomika je příliš propojená na to, aby se mohla jakákoliv, např. i britská ekonomika, příliš separovat. Dohody proto budou nutné. Měly by přijít rychle. Po politice by měly nastoupit ekonomické dohody.

Hrozby obchodních válek totiž patří spíše do politického ringu než do ekonomického prostředí. Ekonomická válka nemá vítěze, a žádná ekonomika nechce, nota bene nemůže, prohrávat. Na to by totiž doplatili její vlastní občané, které původně chtěla chránit. I brexit měl být v podstatě ochranou britských občanů, ale důsledky ponesou primárně právě oni.

Autor je prezident HR Aliancie SR a CEO Manuvia
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Trendem je job jumping. Neberete ani průměrnou mzdu? Změňte zaměstnavatele

Sdílet:

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

Další z rubriky Zaměstnání

Nejčtenější

Nechcete už pracovat? Začněte počítat…

Už se vám nechce pracovat, protože jste se podle vašeho mínění už napracovali dost? Pak je ta správná chvíle spočítat si, zda máte nárok na starobní důchod, případně předdůchod či předčasný důchod. Pokud ještě ne, …

Do důchodu v 65 letech. Nebo bude všechno jinak?

Čím jsme starší, tím více vyhlížíme magickou hranici 65 let, kdy budeme moci začít čerpat starobní důchod. Finanční prostředky, které jsme každý měsíc či jednou za rok platili státu, se nám konečně začnou vracet a …
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jak v zaměstnání (ne)přijít o oblíbenou stravenku?

Poradna
Za kolik u vás v práci máte stravenky? Častá otázka svědčící o tom, že se tato nejoblíbenější zaměstnanecká výhoda může stát nejen konkurenční výhodou, ale i příčinou závisti. Zvláštní je, že málokdo se už zeptá, kolik přispívá zaměstnavatel, i když to je údaj důležitější. Stravenky jsou oblíbené proto, že se za ně dá pořídit nejen oběd, ale také z toho důvodu, že je to snad jediná zaměstnanecká výhoda, kterou …

Partneři Portálu

NOOL
Rolovat nahoru