Důvodem je pochopitelně koronavirová krize. Ta zvláště těžce dolehla například na cestovní ruch, kde v letní sezóně běžně vzniká bezpočet brigádnických pozic. Letos však bude obsazenost kapacit v cestovním ruchu o desítky procent nižší, zejména pak v Praze či na Karlovarsku. S citelným propadem obsazenosti se budou muset smířit také třeba v oblasti Jizerských hor, Krkonoš či Orlických hor.

Celkový propad obsazenosti převážně menších a středně velkých ubytovacích kapacit typu hotelů činí v období od začátku letošního června do konce srpna v tuto chvíli celorepublikově zhruba deset procent, konkrétně 9,9 procenta.

Vyplývá to ze statistiky společnosti Previo, kterou využívá i Czech Tourism. Statistika sleduje – a to i předstihově – obsazenost zejména menších a středně velkých ubytovacích zařízení v ČR, takže v některých oblastech obsazenost ještě nadhodnocuje. To se týká oblastí s relativně vyšším zastoupením velkých ubytovacích kapacit, což je případ třeba zmíněné Prahy nebo Karlových Varů.

Přitom česká metropole nyní podle zmíněné statistiky vykazuje takřka třicetiprocentní pokles obsazenosti (přesně jde o meziroční pokles o 29,7 procenta) a Karlovarský kraj na tom není o moc lépe (pokles o 28,4 procenta).

PSALI JSME:
Nezaměstnanost na vzestupu: V Česku je přes čtvrt milionu lidí bez práce

Dvojciferný propad obsazenosti hlásí také kraje Liberecký (pokles o 22,3 procenta), Pardubický (taktéž pokles o 22,3 procenta) a Královéhradecký (o 10,8 procenta). Na území těchto krajů se nachází Krkonoše, Jizerské hory nebo Orlické hory.

Pokles obsazenosti souvisí zejména s odlivem zahraničních hostů z důvodu omezení zaváděných v rámci boje s koronavirem. Projevuje se v něm také rušení velkých společenských a kulturních akcií typu filmového festivalu v Karlových Varech. Česká klientela není s to celorepublikově kompenzovat úbytek návštěvnosti zahraničních hostů. Ke kompenzaci dochází jen v některých oblastech, jako je Středočeský kraj nebo Jihomoravský kraj. V těchto krajích je obsazenost nad úrovní loňského roku.

Celkově ovšem obsazenost za loňským rokem poměrně citelně zaostává, což způsobuje pokles nabídky brigádnických pozic v oblasti pohostinství, ubytování a obecněji cestovního ruchu. Zájemci o brigádu se tak musí spokojit s hůře placeným místem, nebo třeba s fyzicky náročnější prací, například v zemědělství.

To může postupně vyvolat tlak na pokles brigádnických odměn. Tento tlak bude sílit ruku v ruce s tím, jak v příštích týdnech a měsících postupně poroste míra nezaměstnanosti, která se z nynější úrovně kolem čtyř procent může dostat v druhé polovině roku na osmiprocentní úroveň, a v roce příštím pak dokonce překonat desetiprocentní hodnotu.

Autor je hlavní ekonom Czech Fund a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
V zemědělství chybí pracovníci a stát přitom platí mzdu lidem, kteří jsou doma