Topol osikový se vyznačuje převážně vegetativním způsobem rozmnožování, kdy pomocí takzvaných kořenových výmladků dokáže tvořit skupiny stromů, ale rovněž rozsáhlé kolonie. Les Pando na západě Spojených států v rezervaci Fishlake National Forest tvoří více než 47 tisíc kmenů, vzájemně propojených svými kořeny. Označení Pando vychází z latinského rozšiřovat se.
„Pando se tak stal symbolem komplexního propojení, konají se zde například setkání potomků původních obyvatel Ameriky, náboženských skupin různých vyznání nebo svatby. Právě i díky popularitě klonu Pando se topol osikovitý stal národním stromem Utahu, točí se zde dokumentární filmy, Pando má svou vlastní poštovní známku a les přitahuje zájemce z celého světa,“ uvedl Jan Šebesta z Mendelovy univerzity v Brně, který se přímo v USA spolu s dalšími vědci snaží objasnit historii vývoje klonu Pando.
Kdy Pando vzniklo?
O věku klonu Pando se odborníci dlouhodobě dohadují a mnohdy se neshodnou ani řádově. Podle některých expertů může mít několik set let, podle jiných až 80 tisíc let.
„Zajímá nás, jak dlouho se klon vyvíjí bez přimíšení dalších dřevin, které se obvykle vyskytují na podobných stanovištích. Řešíme také, jestli předcházelo jeho současnému rozšíření bezlesí nebo les a jaké případně měla zájmová oblast druhové složení stromů,“ konstatoval Šebesta.
Vědci se spoléhají na metodu, která se nazývá pedoantrakologie. Pomocí ní lze získat představu o historickém druhovém složení lesa na místě současného klonu. Pomoci k tomu má takzvané radiokarbonové datování uhlíků, které jsou v půdě a dochovaly se coby zbytky dávných požárů.
Pomoc k ochraně přírody
Znalost historie, rozšíření a ekologie klonu Pando by podle brněnských vědců mohla napomoci k efektivní ochraně a obnově tohoto unikátního systému. Ačkoli se zdá být les v rezervaci Fishlake National Forest, pravdou je, že se jeho rozloha snižuje. Příčinou chřadnutí je především pastva dobytka, nedostatečná regulace jelenů a nevhodné zásahy člověka do ekosystému.
„Rozloha a počty kmenů se stále zmenšují, v poslední době dokonce zvýšenou rychlostí,“ upozornil Jan Šebesta z Mendelovy univerzity v Brně. Vědec momentálně působí na Utah State University v týmu Paula Rogerse, který je ředitelem nadace Western Aspen Alliance a ekologií topolu osikovitého a klonem Pando se zabývá dlouhé roky. Vloni dokonce působil a přednášel na Mendelově univerzitě.
„Kromě ekologických hodnot slouží Pando také jako symbol přirozenosti člověka. Nejen na regionální, ale i na mezinárodní úrovni pomáhají tyhle stromy silně vytvářet a udržovat biodiverzitu. Byla by velká škoda, kdybychom se stali svědky tak významného zmenšení tohoto ikonického lesa,“ upozornil Paul Rogers.
