Ve studii je analyzována nejen ekonomická situace Československa před sto lety a je dále srovnána se sousedy v Evropě. To samé je analyzováno na aktuálních datech u nástupnických zemí. Tedy České republiky a Slovenska. To umožňuje relativní srovnání bohatství a životní úrovně tehdejšího Československa a dnešních nástupnických zemí České republiky a Slovenska v kontextu Evropy.

Zaostáváme v ekonomice

Občané prvorepublikového Československa po jeho vzniku neměli vyšší životní úroveň než Rakušani nebo Němci a za posledních 100 let se rozdíl až o 50 % prohloubil v neprospěch Česka, resp. Slovenska, vyplývá ze studie. Větší zaostávání vykazujeme v ekonomické úrovni (HDP), zatímco v délce života a indexu jeho kvality (HDI) není propad vůči „západu“ tak silný.

V roce 1920 dosahovalo ČSR v HDP na obyvatele hodnoty 80 % Rakouska a 70 % Německa. V současnosti je to u stejného ukazatele výkonnost pouze 46 % (ČR), respektive 40 % (SR) výkonnosti Rakouska, v případě Německa pak Česko dosahuje 48 % jeho současného produktu na hlavu a Slovensko 43 %.

„K našim bohatším sousedům jsme se přibližovali mezi válkami a pak opět po roce 1989. Česko a Slovensko ale čekaly po rozdělení odlišné cesty, a to jak kvůli rozdílné vyspělosti a infrastruktuře, tak i přijetím eura na Slovensku. ČR měla o 56 % vyšší HDP na hlavu než Slovensko, v roce 2004 to bylo o 38 % více a v roce 2017 činil tento rozdíl už jen 14 %,“ komentoval výsledky studie Ivor Lehoťan, výkonný ředitel společnosti TopForex.

V kvalitě života jsme si pohoršili

Také v kvalitě života, podle indexu HDI (zdraví, vzdělání, životní úroveň), si Češi a Slováci za sto let relativně pohoršili. V případě Česka ztráta už však nebyla tak významná jako dle HDP. Čechům se postavení v kvalitě života oproti Rakušanům zhoršilo „jen“ o 4,6 %, u Slováků ovšem o 13,07 %.

Studie porovnávala i průměrnou délku života. V tomto ukazateli Česko své západní sousedy prakticky dostihlo, kdy se délka dožití liší už jen v řádu přibližně dvou let, Slováci ztrácí na Rakousko a Německo dvojnásobek.

„Očekávaná délka dožití při narození velice rychle roste v celém světě. V Evropě pak obzvlášť. Můžeme za to děkovat především technologickému pokroku, který zvýšil dostupnost a kvalitu zdravotní péče a zvýšil životní standard. V Evropě je tak dnes běžné, že se rodí zdravé děti. Nečteme v novinách o hladomorech na našem území a zároveň zažíváme nejdelší období míru. To se pozitivně podepisuje na očekávané délce života. Česká i Slovenská republika patří ve zmíněné kategorii ke světové špice,“ uzavírá analytik Centra ekonomických a tržních analýz Pavel Peterka.