Návrh zákona, který se zaměstnanců v rizikových profesích týká, je součástí penzijní reformy. Změna se bude týkat zaměstnanců ze 3. kategorie rizikových prací, kteří měli mít možnost odejít dříve do důchodu, a to až o pět let bez rizika krácení penze. Jde o profese, v nichž jsou pracovníci zdravotně exponováni a často trpí nemocemi z povolání.
Obvykle jsou u nich překračovány hygienické limity, při práci je nutné nosit ochranné prostředky. Jde například o kováře, svářeče, lakýrníky, pracovníky v hutnictví či například skladníky v mrazírnách. Úřady odhadují, že navrhovaná změna se dotkne přibližně sto tisíc zaměstnanců.
Možnost odchodu do předdůchodu bez krácení penze byla ponechána jen profesím ze 4. kategorie (například horníci či lidí pracující s chemikáliemi, pozn. aut.) a kategorii nižší byla připravena jiná úleva. Podle připravovaného zákona by jim zaměstnavatelé měli povinně spořit na stáří.
Výše příspěvku by měla dosahovat tří procent základu mzdy u těch, kdo opracují od tří do deseti rizikových směn za měsíc. Při více než jedenácti směnách by to mělo být ještě o procento více.
Takto naspořená suma by měla umožnit, aby pracovník mohl odejít do předdůchodu a kompenzovat mu rozdíl ve výši pobíraného důchodu. Zaměstnancům však příspěvky půjdou na soukromý penzijní produkt a budou se moci sami rozhodnout, jak prostředky využijí.
„Konkrétní produkt a poskytovatele si vybere zaměstnanec a samozřejmě jej může v průběhu času i změnit,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura. Zaměstnavatelé budou muset své zaměstnance o nároku na příspěvek informovat. Zaměstnanec pak bude muset nahlásit svůj zájem o podporu a poskytnout potřebné údaje k jejímu zasílání.
Pokud zaměstnavatel svým zaměstnancům platí již nyní jako součást benefitů příspěvek v minimální výši požadované návrhem zákona, nemusí jej měnit. Jestliže vyplácí příspěvek nižší, musí ho na požadovanou (případně vyšší) úroveň navýšit.
O předdůchod je možné požádat nejdříve pět let před dosažením řádného důchodového věku a podmínkou je dostatečná výše vlastních úspor. Je třeba, aby žadatel měl v doplňkovém penzijním spoření naspořeno alespoň 30 procent průměrné mzdy dané státem na každý měsíc předdůchodu.
Spořit je třeba alespoň pět let, u smluv s podpisem po 1. lednu 2024 nejméně deset let. V připravovaném návrhu zákona je pro zaměstnance ze třetí kategorie rizikových profesí ukotvena výjimka – u těch, kteří se blíží důchodovému věku, se nebude vyžadovat tato minimální délka spoření.
Zároveň je pro tuto skupinu pracujících upravena minimální doba čerpání předdůchodu ze standardních 24 na 15 měsíců. Ne všichni jsou však z předkládané změny nadšeni. Například Hospodářská komora České republiky (HK ČR) upozorňuje na další zbytečnou administrativní a finanční zátěž pro zaměstnavatele, a to zejména malé a střední podniky.
„Návrh zvyšuje administrativní složitost mzdové agendy a přenáší odpovědnost státu za sociální zabezpečení na zaměstnavatele, neřeší finanční spoluúčast samotných zaměstnanců,“ uvedl tajemník HK ČR Ladislav Minčič.
Komora upozorňuje na fakt, že by zaměstnavatelé museli sledovat počet odpracovaných rizikových směn a měnit procentuální výši příspěvků na měsíční bázi, což bude zvyšovat administrativní nároky a náklady na mzdové systémy. Kromě toho povinné příspěvky zvyšují náklady zaměstnavatelů na pracovní sílu, což může ohrozit finanční stabilitu menších firem.
„Legislativní proces neproběhl s dostatečným odborným zapojením dotčených subjektů, což zvyšuje riziko nezamýšlených dopadů na trh práce,“ dodal Minčič.
Odbory upozorňují, že příspěvek již nyní čerpá velké část zaměstnanců. „Již nyní v rámci kolektivního vyjednávání je v mnoha firmách dohodnut příspěvek pro všechny zaměstnance jako důležitý benefit. Navrhované řešení tak nepřinese žádnou výhodu, naopak omezuje kolektivní vyjednávání v oblasti benefitů,“ tvrdí Českomoravská konfederace odborových svazů.
Při současné průměrné mzdě přibližně 46 500 korun by měl mít zaměstnanec odloženo přes 830 tisíc Kč, pokud chce jít do předdůchodu o pět let dříve. Zaměstnanci s výdělkem 60 tisíc hrubého s více než 11 směnami měsíčně by firma odkládala 2 400 korun měsíčně, ročně 28 800 korun. To znamená, že k požadovaným úsporám by se dostal za téměř 29 let.
