Armádní bojový pilot major Aleš Svoboda krátce před koncem loňského roku ukončil první ze tří fází výcvikového programu Evropské kosmické agentury (ESA) v německém Kolíně nad Rýnem. Když se vrátil, mluvil o svých dojmech a zkušenostech. Finanční a ekonomické informace (faei.cz) byly u toho.
Sedmitýdenní výcvik v Evropském středisku astronautů zahrnoval 263 hodin intenzivní teoretické, ale i praktické přípravy.
První skupina astronautů úspěšně absolvovala základy biologie a fyziologie pro pochopení vlivů vesmírného letu na lidské zdraví, kompletní přehled o evropském kosmickém programu a programu ISS (Mezinárodní vesmírná stanice), výcvik přežití v zimě i trénink prezentačních dovedností.
Nechyběl ani trénink fyzické zdatnosti, která je během průpravy astronautů pravidelně kontrolována, nebo práce se sociálními sítěmi, které jsou v dnešní době nedílnou součástí komunikace astronautů s veřejností. Astronauti se v přípravě musí vyrovnat s náročnými úkoly i podmínkami a často překonávají vlastní hranice.
„Největším zážitkem a výzvou pro mě byl trénink potápění, které je zásadním prvkem výcviku astronautů. Právě vodní prostředí totiž nejlépe simuluje podmínky ve vesmíru — hlavně stav beztíže. Šlapat vodu bez pomoci rukou po dobu deseti minut byl docela oříšek, učil jsem se to za pochodu,“ řekl Aleš Svoboda.
Dodal, že součástí výcviku byl také rozvoj týmové spolupráce a řešení problémů v simulovaných krizových situacích. „Rychle reagovat na nečekané situace patří do balíčku nezbytných dovedností každého astronauta,“ konstatoval Svoboda, původním povoláním major armádního letectva, pilot na stroji Gripen.
Náhradní astronaut
Už letošní rok ale hodně napoví o tom, jestli Aleš Svobodu uvidí „modrou planetu“ z kosmu. Bylo by to téměř po padesáti letech, kdy by český občan letěl do vesmíru – po Vladimíru Remkovi, který se v březnu 1978 zúčastnil programu Interkosmos, v jehož rámci nabídl tehdejší Sovětský svaz členským zemím návštěvu jejich kosmonauta na sovětské vesmírné stanici.
Svoboda je momentálně náhradníkem ESA, která by už na konci letošního roku měla oznámit konkrétní program letu do vesmíru. Vedle toho existují i nabídky od soukromých firem, především od americké firmy Axiom. ČR sice už v roce 2023 její nabídku nevyužila, protože neměla na krátkodobou misi zhruba 1,35 miliardy korun, ale nyní je přístup české vlády jiný.
„Československo se v roce 1978 stalo teprve třetí zemí, jejíž občan se podíval do vesmíru. My teď máme šanci mít dalšího našeho občana ve vesmíru. To je symbolicky i prakticky naprosto zásadní,“ uvedl loni v červnu premiér Petr Fiala při představení projektu Česká cesta do vesmíru.
„Už se dělají kroky, aby naše mise měla reálnější tvar. Je téměř jisté, že nabídky na let se budou opakovat a možná jich bude ještě více, protože těch hráčů, kteří se zabývají lidským průzkumem vesmíru, je více,“ konstatoval i Svoboda.
Není nereálné, aby na Mezinárodní vesmírné stanici strávil i několik týdnů, přičemž součástí pobytu by bylo i množství různých experimentů a dalších vědeckých úkolů.
Osminásobná návratnost
Podle ministra dopravy Martina Kupky nyní Česko investuje ročně do ESA více než 1,6 miliardy korun. „My bychom rádi co nejvíc z těch finančních prostředků využili právě pro přípravu toho našeho letu, té české mise,“ řekl. V následujících letech se bude ministerstvo vedle výběru konkrétní mise věnovat zajištění peněz.
„Víme z ostatních států, že každá koruna investovaná do vesmírných technologií se vrací až osmkrát,“ řekl Kupka. Náklady 1,5 miliardy až dvou miliard korun by tedy pro Česko podle něj v dalších letech znamenaly osm a více miliard korun.
„Každý den výcviku Aleše Svobody v elitním týmu evropských rezervních astronautů představuje nejen osobní pokrok pro něj, ale také další krok pro českou stopu ve vesmíru,“ sdělil Kupka.
Podle premiéra Fialy je kosmický program velmi perspektivním oborem. „Evropský kosmický průmysl je třetí největší na světě, z většiny se na něm podílí několik největších států – Francie, Německo, Itálie, Španělsko. Je tu i obrovská příležitosti pro státy, jako je Česká republika. A my si ji nesmíme nechat utéct,“ uvedl ministerský předseda.
Připomněl, že srovnatelně velké země, jako je Belgie, Rakousko či Dánsko, investují do rozvoje kosmických technologií víc než Česko. „Dobře vědí, že se investice do kosmických technologií násobně vyplácejí. Tento rozdíl musíme dohnat i proto, že Česká republika má v kosmickém průmyslu obrovský potenciál a ten musíme rozvíjet a musíme ho využít,“ zdůraznil Fiala.
Dodal, že špičkové české komponenty a senzory je možné najít v mnoha satelitech, v nejmodernější evropské raketě Ariane 6, ve výzkumných robotech na Marsu.
„České firmy dodaly špičkové komponenty do pozorovacích družic, jejichž data denně pomáhají celé řadě hospodářských odvětví v naší zemi, od zemědělství přes ochranu životního prostředí až po dopravu a meteorologii,“ řekl premiér.
Na projektech Evropské kosmické agentury se přímo podílí okolo 150 firem a akademických institucí. Praha je navíc sídlem evropské Agentury Evropské unie pro kosmický program. Právě přípravou Aleše Svobody na kosmický let se otevírají tuzemským podnikům a vědeckým pracovištím další možnosti a příležitosti.
„Příběh Aleše je také inspirativním příkladem pro mladou generaci, které novodobý astronaut ukazuje, jak může kombinace vojenského výcviku a vědeckého poznání otevírat cestu k novým příležitostem, a to třeba až do vesmíru,“ dodala ministryně obrany Jana Černochová (ODS).
