Cementárny jsou trnem v očích ekologů

Názor
Ekologové se dívají na cementárny podobně, jako na fosilní elektrárny, ropné rafinerie, koksovny či ocelárny. Výrobou cementu totiž vzniká zhruba osm procent celosvětových emisí skleníkových plynů. Na výrobu jedné tuny cementu se vyprodukuje 600 kilogramů oxidu uhličitého. To při celkové roční produkci 4,3 miliardy tun cementu vytváří 2,6 miliardy tun oxidu uhličitého.
Cement je zcela nepostradatelný pro výrobu betonu, bez kterého se stavebnictví neobejde. Ilustrační foto: Pixabay.com

Kdyby se globální výroba cementu spojila do jednoho státu, byl by po Číně a USA třetím největším producentem oxidu uhličitého na světě. Přitom je dobré zmínit, že zhruba 55 procent celosvětové produkce cementu se soustředí v Číně. Jen tamní cementárny vyprodukují více skleníkových plynů, než celé Německo.

Tato fakta však nedokážou změnit nic na tom, že cement je zcela nepostradatelný pro výrobu betonu, bez kterého se stavebnictví neobejde. Beton se využíval již ve starověkém Římě zhruba 200 let před naším letopočtem. Největší rozmach zažil po roce 1849, kdy do něj Joseph Monier poprvé přidal železo, což umožnilo stavět moderní mrakodrapy.

Autor je hlavní ekonom společnosti BH Securities
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Nepřehánějí to s láskou k práci?

Zavřít reklamu ×
  1. Při tom lze snadno nahradit cement jílem a slámou. I když ta sláma také není ekologická, když přihlédneme ke způsobu jak vzniká s podporou neekologických paliv.

  2. A co ma bejt, pri tuhnuti se zase co2 spotrebovava. Z hlediska co2 je to neutralni proces (u nehydraulickeho cementu):

    namoceni: Ca ( OH ) 2 + CO 2 ⟶ CaCO 3 + H 2 O
    tuhnuti: Ca(OH)2 + CO2 -> CaCO3 + H2O

    • Asi vás trochu zklamu.
      To co popisujete je chemická reakce vápna v maltě. Tuhnutí cementu v betonu probíhá poněkud jinak, jo to hlavně proces hydratační. .

  3. A stavět budou za slámy a bláta.Zastaví už konečně někdo ty ekošílence?Kdo jim ve všech vládách dává
    prostor k jejich neustálým exscesům?Je vidět,že už
    civilizace dosáhla ke stavu absolutní sebedestrukce
    a zániku.

  4. trnem v oku ekologů je prakticky všechno. Přitom jádro problému není v nějakém konkrétním procesu ale v tom že je tu moc lidí. Moc lidí znamená moc staveb. Pokud by se hypoteticky stavělo z něčeho jiného než z cementu tak se možná sice neuvolní tolik CO2 ale krajina bude zaplácaná zástavbou stejně. Zlaté časy před 150 lety, kdy Praha měla 180 tisíc obyvatel. To byla pohoda. A ne dneska ten anonymní kolos a polovina z těch lidí už neumí ani česky. Nedej bože že by člověk musel v nějaké krizové situaci někoho oslovit na ulici

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Ekonomika

Hrozí růst cen pohonných hmot nad 40 korun za litr

Zlevňování pohonných hmot, jež přechodně nastalo v polovině března, vzalo za své. Zdražování přitom nekončí. Benzín v uplynulých sedmi dnech zdražil o 24 haléřů na litr, nyní se podle údajů společnosti CCS prodává …

Česká ekonomika v závěru roku 2023 solidně rostla

Konečný odhad tuzemského hrubého domácího produktu (HDP) za čtvrté čtvrtletí přinesl vzestupnou revizi mezičtvrtletního růstu ekonomiky z původních 0,2 na 0,4 procenta. V meziročním srovnání ekonomika vzrostla o 0,2 …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.