Je ovšem otázka, jak velkou část tohoto skoku lze chápat jako odraz nižší nabídky (za předpokladu, že poptávka se v poslední době nijak výrazně nezvyšovala) versus do jaké míry jde spíš o důsledek umělého, v podstatě spekulativního nárůstu poptávky v obavě, že se nabídka teprve sníží, a tedy že se cena zvýší.
A pokud platí spíš druhá uvedená možnost (protože snížení nabídky pšenice v důsledku ruské invaze na Ukrajinu a s tím souvisejících sankcí asi teprve nastane), pak je otázka, do jaké míry jsou obavy z masivního poklesu nabídky a masivního růstu ceny na místě.
Detailní pohled na statistiky Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) ukazuje, že produkce pšenice z Ruska a Ukrajiny v posledních „normálních“ letech 2015-2019 představovala kolem 14 procent celkové světové produkce.
To jistě není málo, ale o obilnicích světa se přece jen mluvit nedá (celosvětový pohled je na místě, protože trh s pšenicí je do značné míry globalizovaný). Další věc je vztah mezi cenou pšenice a cenou potravin, které se z ní vyrábějí. Například u chleba tvoří samotná pšenice jen kolem deseti procent.
I kdyby tedy pšenice zdražila na dvojnásobek, do ceny chleba by se to mělo promítnout v podobě zdražení o cca 20 procent, tedy například z 30 na 36 korun. Ledaže na potravináře padne podezření ze šponování marží, jaké padlo v minulých dnech na pumpaře (a trh s pečivem se ukáže méně konkurenční, než ten s pohonnými hmotami).
Jak je to s cenami energií? Podíl výdajů na energie na celkových nákladech (počítaných jako hodnota produkce snížená o hrubý provozní přebytek) se sice v posledních letech před covidem v oboru výroby chleba pohyboval (podle údajů Eurostatu) kolem pouhých cca čtyř procent, ale (velkoobchodní) ceny energií jsou v tuto chvíli cca 4-5krát vyšší, než před rokem.
Pokud bychom u cen pro firmy předpokládali pro jednoduchost například poloviční průsak, značí to zvýšení o cca 250 procent. Při váze čtyř procent by pak dopad od cen chleba měl být kolem deseti procent.
V součtu tedy růsty cen pšenice a energií můžou naznačovat letošní navýšení ceny chleba možná o více než čtvrtinu. Z dat Českého statistického úřadu plyne, že aktuálně je chléb meziročně dražší v průměru o téměř 20 procent. Další zdražení o možná i deset procent (tj. na 1 kg průměrného pšeničného chleba o další cca tři koruny) nás tedy v nejbližších měsících nejspíš nemine.
A to jsme do výpočtu nezahrnuli růst mezd nebo cen nájmů…
Autor je ekonom České spořitelny a člen vedení České společnosti ekonomické
(Redakčně upraveno)
Většina lidí v Česku má nadváhu a tak zdražení pečiva bude jen k dobru. Taky zdražení pohonných hmot bude k dobru,protože se „tlouštíci“ z automobilů vrátí na kolo…..