Centrální banka brání oslabování české koruny

Analýza
Česká národní banka (ČNB) v pátek vstoupila na devizový trh, aby zabránila oslabování české koruny. Ta za posledních čtrnáct dní vlivem rusko-ukrajinského konfliktu proti euru ztratila zhruba šest procent. Lze nalézt dva důvody pro toto rozhodnutí. Jedním je stabilizace korunového trhu, který je pod tlakem odlivu kapitálu v důsledku globálního nárůstu rizika.
Prostoru pro obranu české koruny před nadměrným oslabováním má ČNB více než dost. Objem jejích devizových rezerv dosahuje zhruba 60 procent hrubého domácího produktu. Ilustrační foto: FAEI.cz

Druhým důvodem jsou další silné inflační tlaky, které oslabující koruna spolu s rostoucími cenami energetických komodit vytváří. Intervenční hladinu ČNB nezveřejnila a ani to od ní neočekáváme. Hlavním nástrojem měnové politiky zůstávají úrokové sazby. Vlivem aktuálního vývoje je rizikem, že tuzemské sazby překročí hranici pěti procent a jejich snižování se odsune až do příštího roku.

ČNB na svých internetových stránkách zveřejnila informaci, že se rozhodla vstoupit na devizový trh a intervenovat proti oslabující koruně. Tuto možnost přitom připouštěla mnohokrát v minulosti, když uváděla, že provádí svou měnovou politiku v rámci režimu řízeného plovoucího kurzu. To jinými slovy znamená, že při náhlých výkyvech kurzu koruny je připravena jeho vývoj regulovat.

Za posledních čtrnáct dní přitom tuzemská měna vůči euru ztratila přibližně šest procent své hodnoty. Jde především o reakci na rusko-ukrajinský konflikt, který se na finančních trzích projevil nárůstem rizikové averze a tlakem na odliv kapitálu z rozvíjejících se trhů, mezi které patří i trh s českou korunou.

PSALI JSME:
ČNB intervenuje za silnější korunu

Cílem kroků centrální banky je tak trh s tuzemskou měnou stabilizovat. Výprodejní tlak je patrný u všech měn středoevropského regionu a na devizový trh tak tento týden vstoupila také polská centrální banka. Svou připravenost k tomuto kroku již vyjádřila i maďarská centrální banka.

Důvodem intervencí proti oslabování české koruny je však zřejmě i mírnění inflačních tlaků přicházejících ze zahraničí, které nelze ovlivnit pomocí vyšších úrokových sazeb. To se týká hlavně vysokých cen energetických komodit, kterých je Rusko významným producentem. Obavy o možné přerušení dodávek tak v předchozích dnech vyhnaly ceny energií dále vzhůru.

Ropa Brent stojí více než 110 dolarů za barel, což je nejvíce od roku 2014. Jen od začátku letošního roku zdražila ropa o přibližně třetinu. Poblíž svých maxim se pohybuje i cena zemního plynu, který je do Evropy z velké části dovážen právě z Ruska. ČR je na tomto plynu závislá téměř ze 100 procent.

PSALI JSME:
Cena ropy stoupá ke 120 dolarům za barel, koruna oslabuje vůči euru

Rychlým tempem navíc rostou produkční ceny v eurozóně, jak ukázala ve čtvrtek zveřejněná data. V lednu to bylo meziročně o 30,6 procenta. To vše bude vytvářet další tlak na již tak vysokou tuzemskou inflaci, který by mohlo případné rychlé oslabování koruny ještě zesílit.

Mimo informování o vstupu na devizový trh ČNB žádné další informace, podle jejího prohlášení, sdělovat nebude. Nelze tak pravděpodobně předpokládat, že by centrální banka vyhlásila úroveň, nad kterou kurz koruny nenechá oslabit, ačkoliv s nějakou takovouto úrovní může ČNB interně pracovat.

Ta by se přitom mohla v průběhu času měnit podle dalšího vývoje cen energetických komodit či zahraničních výrobních cen. Hlavním nástrojem měnové politiky zůstávají úrokové sazby. Oproti situaci kurzového závazku mezi roky 2013 a 2017, kdy úrokové sazby dosáhly nulové dolní hranice, nyní ve směru vzhůru žádné omezení neexistuje.

PSALI JSME:
Měny středoevropského regionu zůstávají pod tlakem

ČNB bude pravděpodobně pokračovat se zvyšováním úrokových sazeb. Náš základní scénář pro následující zasedání na konci března zahrnuje zvýšení repo sazby o 25 bazických bodů, výrazná proinflační rizika posledního vývoje však indikují spíše zvýšení o 50 bodů. Rizikem je i to, že úrokové sazby nakonec překročí hranici pěti procent.

Pokud nebude mít současný rusko-ukrajinský konflikt opravdu silné dopady na reálnou ekonomiku, lze pak navíc očekávat, že snižování úrokových sazeb se spíše posune až do příštího roku. Příští týden přinese řadu důležitých makro indikátorů z tuzemské ekonomiky, které poskytnou další vodítko pro vývoj měnové politiky. Využitím kurzu koruny jako dalšího nástroje měnové politiky však může ČNB předejít tomu, aby nemusela úrokové sazby zvyšovat výrazně nad pěti procenty.

V kombinaci s aktuálně velmi rychlým růstem nákladů by totiž další strmý nárůst úrokových sazeb již mohl ohrozit finanční stabilitu. Prostoru pro obranu české koruny před nadměrným oslabováním má ČNB více než dost. Objem jejích devizových rezerv dosahuje zhruba 60 procent hrubého domácího produktu (HDP) a je z celosvětového pohledu druhý nejvyšší.

Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Koruna se propadá. ČNB zřejmě bude muset intervenovat

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Finance

Hypotéku teď neberte, budou levnější

Lidé se teď často ptají, zda si mají na hypotéku pořídit vlastní nemovitost, v níž spatřují pojistku proti tak rapidní inflaci. Hypotéku nyní spíše nebrat. Bude levněji. Podívejme se, co říkají světové dluhopisové …

Nejčtenější

Nechcete už pracovat? Začněte počítat…

Už se vám nechce pracovat, protože jste se podle vašeho mínění už napracovali dost? Pak je ta správná chvíle spočítat si, zda máte nárok na starobní důchod, případně předdůchod či předčasný důchod. Pokud ještě ne, …
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Michael Žantovský: „Velká hra se bude odehrávat v jihovýchodní Asii“

Rozhovor
Uspořádání po světové a studené válce je pryč. „Myslím si, že je zřejmé, že až, jak doufám, skončí to poslední Putinovo vojenské dobrodružství katastrofou nebo přinejmenším neúspěchem pro Rusko, tak oblast, kde se bude odehrávat to, čemu diplomati říkají velká hra, tak to je přesně oblast Jihovýchodní Asie,“ říká v rozhovoru Michael Žantovský.