Centrální banka hodnotí rizika listopadové prognózy jako výrazně proinflační

Názor
Česká národní banka (ČNB) minulý týden zveřejnila zápis z posledního loňského zasedání bankovní rady, které se uskutečnilo 23. prosince. Centrální bankéři na něm rozhodli o zvýšení základní úrokové sazby o jeden celý procentní bod, což opět překonalo očekávání analytiků.
Centrální bankéři loni v prosinci rozhodli o zvýšení základní úrokové sazby o jeden celý procentní bod, což opět překonalo očekávání analytiků. Ilustrační foto: ČNB

Ze zveřejněného záznamu vyplývá, že ČNB hodnotí rizika listopadové prognózy jako výrazně proinflační. To je i důvod, proč bankovní rada rozhodla o výraznějším utažení měnové politiky, než jaké by implikovala právě listopadová prognóza. Ta pro prosinec předpokládala zvýšení sazeb o půl procentního bodu.

Inflace je oproti listopadové prognóze centrální banky výrazně vyšší. Poslední dostupný údaj za listopad hovoří o meziročním růstu spotřebitelských cen o šest procent, zatímco centrální banka očekávala 4,9 procenta. Pro prosinec ČNB predikovala inflaci ve výši 5,6 procenta, naše prognóza však očekává hodnotu o procentní bod vyšší.

Je tak pravděpodobné, že únorová prognóza centrální banky přinese v tomto ohledu výraznou vzestupnou revizi. Na tu ukazuje i prosincová aktualizace vnějších předpokladů prognózy ČNB. V té totiž centrální banka zvýšila výhled meziročního růstu výrobních cen v eurozóně pro letošní rok z šesti procent na 8,4 procenta, a to je ještě při vyšší statistické základně roku 2021. Po loňský rok totiž revidovala odhad růstu těchto cen z devíti procent na 10,5 procenta.

PSALI JSME:
ČNB loni zvýšila základní úrokovou sazbu nejvíce ve své historii

Centrální bankéři se shodují, že cenový vývoj v průmyslovém sektoru je významným proinflačním rizikem, a to především s ohledem na jeho možný perzistentní charakter. K perzistenci nákladové inflace může přispět i aktuálně rychle se šířící varianta omikron, která by mohla ještě více narušit dodavatelské řetězce.

Většina bankovní rady hlasující pro rychlý růst sazeb se však obává i domácích cenových tlaků plynoucích z napjatého tuzemského trhu práce. O těch svědčí i výrazná jádrová inflace a rychle rostoucí ceny služeb, které se v obou případech pohybují poblíž osmi procent.

Podle zápisu guvernér ČNB Jiří Rusnok uvedl, že centrální banka si nemůže dovolit nereagovat ani na cenové tlaky pocházející z vnějšího prostředí, protože i ty mají potenciál se rychle přelít do domácí inflace.

PSALI JSME:
„Utáhneme opasky“ nejvíce od 90. let. Růst mezd nepokryje velkou inflaci

Zvláště nebezpečný je nárůst inflačních očekávání, kterého jsme byli v poslední době u tuzemských firem svědky. Podle zářijového průzkumu centrální banky očekávají podnikatelé v horizontu tří let inflaci nad třemi procenty, tedy dokonce nad horní hranou tolerančního pásma ČNB.

Guvernér Rusnok na zatím poslední tiskové konferenci uvedl, že centrální banka bude muset se zvyšováním úrokových sazeb pokračovat i v tomto roce. Podle něj by se základní repo sazba mohla dostat výrazně nad čtyři procenta.

V tomto ohledu však zápis zveřejněný v minulém týdnu žádné další informace nepřinesl. My očekáváme, že se úrokové sazby v letošním roce dostanou na pět procent, kterých by měly dosáhnout v květnu. V roce 2023, kdy již počítáme s odezněním aktuálně silných inflačních tlaků, by se však měly vracet zpět k politicky neutrálním třem procentům.

Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Rychlé utahování měnové politiky pokračuje

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Finance

Koruně se na úvod týdne dařilo

Do velikonočního týdne vstoupily středoevropské měny povzbudivě. Polský zlotý, maďarský forint i česká koruna během pondělní seance posilovaly. Společným jmenovatelem byl slábnoucí dolar na trhu s eurem, což lze ale …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.