Centrální banka místo vyšších úroků sází na intervenci za silnější korunu

Názor
Bankovní rada České národní banky (ČNB) ve čtvrtek dle očekávání ponechala základní sazbu na úrovni sedmi procent. Jestliže pro změnu základní sazby nevyužila ani zasedání, kdy již měla k dispozici novou prognózu, je vysoce pravděpodobné, že na úrovni sedmi procent setrvá sazba po zbytek letošního roku.
Centrální banka od poloviny května vydala na intervence podle všeho v přepočtu již přes 800 miliard korun, tedy více než pětinu jejich celkového objemu. Ilustrační foto: FAEI.cz

V roce příštím pak základní sazba poklesne, ovšem jen poměrně mírně. Ke konci roku 2023 by tak měla nejpravděpodobněji činit 5,75 procenta. Inflační tlaky v tuzemské ekonomice totiž budou silné i v příštím roce, byť i z důvodu vysoké základny meziročního srovnání letošního roku míra inflace přece jenom znatelně klesne, přibližně na polovinu letošní průměrné celoroční úrovně, jež se bude pohybovat kolem úrovně sedmnácti procent.

Aktuální rozhodnutí ponechat sazby beze změny plyne z většinového přesvědčení bankovní rady, že inflační tlaky v tuzemské ekonomice již dále nesílí tolik, aby opodstatnily další nárůst sazeb. Většina bankovní rady míní, že úroveň sedmi procent je dostatečná a že vyšší úrok už by víceméně jen kontraproduktivně ekonomiku „dusil“. To proto, že podstatná část inflace je dovezená ze zahraničí, například v podobě vysokých cen energií.

PSALI JSME:
ČNB nepřekvapila a ponechala sazby beze změny

Proti dovezené inflaci je tuzemská měnová politika poměrně bezzubá. ČNB navíc působí protiinflačně skrze kurs, když již od poloviny května provádí intervence za silnější korunu. Tím udržuje kurs pevnější, čímž zlevňuje zboží z dovozu, například ropu a ropné produkty, včetně pohonných hmot.

Centrální banka od poloviny května vydala na intervence podle všeho v přepočtu již přes 800 miliard korun, tedy více než pětinu jejich celkového objemu. Zatím má tedy dost „palebné síly“ k pokračování intervence. Zmírnit její tempo bude muset až tehdy, pokud bude mít spotřebovánu zhruba třetinu jejich celkového objemu ze začátku letoška.

PSALI JSME:
ČNB už na podporu koruny vynaložila přes 23 miliard eur

To, že podstatná, ba zřetelně převažující část inflace v ČR je dovezená, dokládá vývoj inflace v dalších zemích EU. Inflace v západních zemích unie, nejviditelněji v Nizozemsku, totiž inflaci v ČR nyní dohání. Zdá se tedy, že nakonec mohou být maximální míry inflace v Česku i v alespoň některých zemích západní části EU plně srovnatelné, což signalizuje převážně mezinárodní povahu tak výrazných cenových tlaků.

Skutečnost, že se nástup rapidní inflace v západní části EU projevuje pozvolněji, než v části východní, může souviset například se strukturou daných ekonomik. V západních ekonomikách EU je obecně rozšířenější sektor služeb, v němž se mezinárodní inflační vlna projevuje v dalším časovém úseku, než v energeticky náročném průmyslu. Ve východních zemích EU, jako je Česko nebo Polsko, zajišťuje průmysl obecně vyšší část makroekonomické přidané hodnoty.

Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Růst mezd je rizikem pro vyčkávací strategii ČNB

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Finance

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB