Lombardní sazba, která určuje, za kolik si komerční banky mohou u centrální banky půjčit peníze oproti zástavě cenných papírů, klesla na 5,25 procenta. Diskontní sazba, od níž se odvíjí úročení vkladů komerčních bank u centrální banky, poklesla na 3,25 procenta. Hypotéky a ostatní komerční úvěry pro lidi i firmy by tak měly co nejrychleji zlevnit.
Centrální bankéři od loňského prosince snížili základní úrokové sazby už o 2,50 procentního bodu, dvoutýdenní repo sazba činila na konci roku 6,75. Hypotéky ale tak rychle nezlevňují. Podle ukazatele Swiss Life Hypoindexu klesla průměrná nabídková sazby hypoték z lednových 5,96 procenta na 5,38 procenta platných na začátku září.
Tedy o zhruba půl procentního bodu. Základní úrokové sazby centrální bankéři snižují čtyřikrát rychleji, než klesají sazby hypoteční.
Komerční banky tak mají velký prostor pro výraznější zlevnění hypoték i komerčních úroků, který by měly využít. Během léta k zásadnímu zlevnění hypoték nedošlo, komerční banky si v tomto ohledu nejspíš vybíraly prázdniny.
Není divu, hypoteční trh si běžně během nejteplejších měsíců roku bere pauzu. Následný podzim pak bývá mnohem silnější. Bude zajímavé sledovat, zda komerční banky využijí vyšší apetit lidí a domácností po hypotékách ke získání nových klientů a nabídnou jim v rámci konkurenčního boje lepší hypoteční sazby.
Levnější hypotéky by jim nejen mohly rozšířit počet klientů, ale v konečném důsledku povedou ke zlepšení dostupnosti vlastního bydlení. Díky nižším měsíčním splátkám zůstane domácnostem více peněz na jinou spotřebu, což pomůže oživit celou českou ekonomiku. Na levnějších hypotékách tak vydělá úplně každý.
Autor je generální ředitel a předseda představenstva společnosti Ekospol
(Redakčně upraveno)
