Mimo kritického nedostatku některých výrobních vstupů se objevují i potíže s nedostatkem zaměstnanců v důsledku uvalených karantén. Výsledkem je omezení produkce a pokračování slabého výkonu ekonomiky.
Pandemie sice v posledních dnech trochu slábne, všechna čísla mapující její vývoj však zůstávají i přesto vysoká a alarmující. V okolních státech počet nových případů nákazy opět roste a jednotlivé vlády se tudíž natahují po záchranných brzdách. Naděje na to, že by druhé čtvrtletí mohlo přinést silnější ekonomické oživení se tak postupně rozplývá.
Tuto skutečnost podtrhují také problémy s dodávkami vakcín, které brzdí již tak problematický proces vakcinace. Prognóza ČNB přitom radí zvýšit úrokové sazby již právě ve druhém čtvrtletí. V tomto ohledu ji nicméně nevěří jak finanční trh, který čeká jejich stabilitu po celé první pololetí, tak podle posledních vyjádření ani někteří členové bankovní rady.
Předčasné zvýšení úrokových sazeb je aktuálně mnohem větším rizikem, než se s jejich zvyšováním o kvartál či dva opozdit. Negativní dopady na hospodaření podniků a domácností mohou totiž dobíhat se zpožděním. Významným předělem bude zřejmě konec vládních programů s tím, jak se hospodářství bude postupně zotavovat.
V tu chvíli bude důležité zachovat podmínky pro snadný přístup k levnému financování. K prvnímu zvýšení úrokových sazeb by podle nás mohlo dojít v listopadu, kdy už by ekonomika měla stát na stabilnějších základech. Jejich další zvyšování lze pak očekávat v příštím roce.
O něco rychlejší růst měnově politických sazeb předpokládá finanční trh, který v horizontu následujícího půl roku čeká zhruba jedno zvýšení a v horizontu roku pak zvýšení tři. I tak však nedosahuje optikou současné situace nadměrného optimismu prognózy ČNB.
Část zpřísnění měnové politiky v letošním roce odpracuje kurz koruny, který by se koncem roku měl podle naší prognózy pohybovat mírně nad 25 korun za euro. Koruna v posledních měsících téměř ukázkově kopírovala vývoj pandemie a lze tak předpokládat, že v průběhu jejího odeznívání bude pokračovat v posilování.
Na silnější korunu by měl působit i zvyšující se rozdíl mezi tuzemskými a zahraničními úrokovými sazbami, když jak Evropská centrální banka, tak i americký Fed začnou se zpřísňováním měnové politiky pravděpodobně o dost později, než ČNB.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
